Ottův slovník naučný/Fiakr
Ottův slovník naučný | ||
Ffestiniožská železnice | Fiakr | Fiala |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Fiakr |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. S. 156. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Drožka |
Fiakr (franc. fiacre), název, jehož se dostalo veřejným povozům čtyřkolovým a čtyřmístným, poprvé v Paříži r. 1640 zřízeným. Nalézaloť se prvé stanoviště jejich v ulici St. Martin proti ulici Montmorency u vývěsního štítu, opatřeného obrazem sv. Fiacra, a obraz světce toho nebo snad karmelitánského mnicha bosáka Fiacra (pokládaného tehdy za divotvorce) malován na povozy, aby odvrácen byl možný úraz při jízdě. Zdá se, že slovo f. původně označovalo vozku a ne vůz. Podnik čítal s počátku 20 vozů a poplatek obnášel 5 sous za hodinu z místa. Byly to tedy vozy sloužící hromadné potřebě obecenstva a vyhrazené bourgeoisii. Zakázáno bylo užívati jich zejm. vojákům, královskému služebnictvu a pážatům. R. 1668 zřízeny byly stanice, r. 1703 vozy poprvé číslovány. Vláda pak zmocnila se zřízení tohoto jako monopolu, jejž prodávala nebo pronajímala a jenž teprve r. 1790 byl zrušen výkupem od shromáždění konstitučního. Jménem f. označují se dnes ve větších městech povozy nájemné vedle jména drožky (v. t.), užívaného pro vozy lehčí.