Fasti (lat): 1. u Římanů dni, ve které bylo dovoleno souditi (v. Dies), metonymicky seznam dní soudních. 2. Poněvadž dní těch byla v římském kalendáři většina, nazván takto (a potiori) kalendář římský. Při jednotlivých dnech zaznamenány byly také slavnosti, oběti, hry na ně připadající, stručné poznámky o událostech historických, o východu a západu souhvězdí a j. Kalendář, jehož vedení měli na starosti pontifikové, byl přístupen původně pouze patriciům, kteří z výhody té rozmanitě těžili ve svůj prospěch. Teprve r. 304 př. Kr. uveřejnil jej Cn. Flavios, písař Appia Claudia Caeca, zároveň s formulemi soudními (t. zv. ius Flavianum), a od doby té zabývali se také soukromníci studiem f-tů. Fragmenty úředních i neúředních f-tů nalezeny byly, v kameni vryté, dosti hojné, a z nich podařilo se sestaviti úplný kalendář celého římského roku. Sem spadají na př. f. Maffeiani (dle prvního majetníka Maffeiho), obsahující přehled téměř všech dní v roce; f. Praenestini, redigované od slavného grammatika Verria Flacca a zvané tak dle jeho rodiště Praeneste, kdež, vryty jsouce do mramorů, veřejně byly vystaveny, a j. – Všecky zlomky vydány a vysvětleny, od Th. Mommsena v Corpus inscript. Lat. svazek I. (1863), str. 293. Mimo to zachovány jsou rukopisně dva kalendáře, jeden ze IV. stol. po Kr., sepsaný od Dionysia Filocala a křesťanské jeho přepracování od Polemia Sylvia. 3. Slovem f. označeny byly také rozličné úřední chronologické seznamy s udáním eponymních úředníků. Sem spadají: f. consulares, f. praetorii, f. censorii, seznamy kněží (f. sacerdotales, f. fratrum Arvalium), seznamy triumfů a ovací slavených (f. triumphales). Fragmenty jednotlivých těch f-tů jsou zachovány. Obzvláště důležitý jsou f. Capitolini (jméno jejich pochodí od místa, kam je uložil Alex. Farnese a kde dosud jsou uschovány). Vykopány byly na foru římském na sklonku polovice XVI. stol. a opět v XIX. stol. několikráte. Původně zdobily stěnu úřední budovy nejvyššího pontifika, Regia zvané. Obsahují seznamy konsulů, diktátorů, náčelníků jízdy, censorů, triumfů a ovací v chronologickém pořádku dle éry Catonovy od r. 508 př. Kr. až do r. 354 po Kr. Vydány byly od Bart. Borghesa r. 1818 v Miláně. Otištěny jsou v Corpus inscr. Lat. I, str. 415. Mimo to vydal Klein, F. consul. inde a Caesaris nece usque ad imp. Diocletiani (1881); De Boor, F. censorii (Berlín, 1873); Wehrmann a Hölzl, F. praetorii (onen r. 1875, tento r. 1876). Srv. Kaufmann, Die Fasten d. späteren Kaiserzeit (Gotinky, 1874). – 4. F. Ovidiovy viz Ovidius. Pk.
PD old 70