Ottův slovník naučný/Falknov

Ottův slovník naučný
Falknis	Falknov	Falknovská pánev

Údaje o textu
Titulek:	Falknov
Autor:	August Sedláček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 1032. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Falknov
Související články ve Wikipedii: Dolní Falknov, Falknov (Kytlice), Sokolíčko, Sokolov

Falknov (Falkenau): 1) F., město v Čechách na řece Ohři, při želez. stanici Buštěhradské dráhy (F.–Klingenthal a Praha–Chomútov–Karl. Vary–Cheb) se 493 d., 177 ob. č., 5190 n. (1890); sídlo okr. hejtm. a soudu, vikariátu, stát. revír. a horních úřadů, finanč. kommissařství, cejch. úřadu, okr. četn. velitelství, pš., telegr. úřadu; má arciděkanský chrám sv. Jakuba (z r. 1671), kapucínský klášter (z r. 1665) s kostelem sv. Antonína Pad. s hrobkou hrabat Nostic-Rieneků, kostel sv. Jana Ev. na hřbitově, 5tř. ob. a měšťan. školu pro chlapce a pro dívky (obě samostatné), prům. pokrač. školu, žel. most nad Ohří 132 m dlouhý a měšťanský pivovar, 3 válc. mlýny, přádelnu na bavlnu, továrny na kartonáže, zboží terrakot. a fabrikace minerálních a chemických produktů. Fid. panství falknovské ve výměře 3256 ha, k němuž náležejí zámek, pivovar, pila, tříslovna a cihelna ve F-ě, jest majetek Erv. hr. Nostice-Rieneka. Tu a v okolí značné hnědouhelné doly (revír falknovský), jež obsahují značné flece (4 m mocné) uhlí plynového, red. — Znak (vyobr. č. 1420.): Na stříbrném štítě (pod zlatou korunou) sokol (Falke) přirozené barvy se zlatým zobákem a zlatými drápy, na zeleném pahrbku (Au) stoje (tak zvaný mluvící znak). — Dějiny: F. založen jest bezpochyby od Nothaftů, kteří za starých dob drželi statky v Loketsku. K jeho držitelům patřili Albert Nothaft z F-a (1280—1309), jenž měl syna Ekharta (1309—1327) a bratří Albert a Englhart z F-a, kteří tu ještě r. 1324 poroučeli. R. 1313 dostal prý F. první výsady od krále Jana. Od Nothaftův dostal se F. jako léno Mikuláši Winklerovi, jenž jej zase v léno podal králi Janovi, avšak za Tomáše Winklera zřekli se Nothaftové vrchního práva (1360) a Tomáš odkázal F. strýci svému Trostovi z Kynšperka. Tento seděl tu r. 1363, ale již r. 1366 byl v držení královském. Král Václav potvrdil r. 1397 obci Falknovské svobody a vesnice Lomnici a Jindřichovice a držel F. po celé své panování jako část panství Loketského. Zikmund zapsal (1434) Loketský kraj s F-em Kašparovi Šlikovi z Holiče. (Viz Archiv český VI, 548 atd.) Mikuláš Šlik, jenž při dělení F. na díl obdržel, postavil tu r. 1480 nový zámek na místě bývalé tvrze. Zemřel 1522 a hned se synové rozdělili, při čemž dostal Volf F. Ve válce Šmalkaldské opanoval F. Vilém Thumshirn, vůdce saský, ale brzo odtud odtáhl. R. 1553 dosáhl Volf F-a dědičně a zemřel r. 1556. Synovec a nástupce jeho Kryštof udělil r. 1587 Falknovským svobody na vaření piva a zůstavil syna Jana Albina. Týž jsa za povstání jedním z direktorův, nejen usilovně jednal proti Ferdinandovi II., nýbrž se i zasazoval o volbu Bedřicha falckrabě, který u něho jeda do Prahy přenocoval (26. října 1619). Z těch příčin odsouzen 1621 hrdla, cti a statků v a F. prodán 1622 Otovi z Nostic († 1630). Když Mansfeld osadil severozáp. Čechy, vtrhlo do F-a 750 Angličanů, jimž velel Gray (5. ún. 1621), ku konci března přitáhlo před F. vojsko císařské a když přibyl gen. Vřesovec se Sasy, oblehán F. a získán úmluvou (9. dubna). Tehda i později F. mnoho zkoušel. R. 1631 dne 6. pros. obsadili jej Sasové, ale ustoupili před cís. vojskem. Avšak nedlouho potom vrátil se saský generál Fictum a opanoval zámek, při čemž vznikl oheň takový, že celé město vyhořelo (26. kv. 1632). Od Švédů také F. mnoho trpěl; r. 1643 plenil tu Königsmark, r. 1647 zmocnili se F-a císařští, ale po několika měsících vypudil je Wittenberg, pak zase obsazen jest F. císařskými, ale opět přitáhl Königsmark, střílel k městu po pět dní a dobyl ho (21. čna 1648). R. 1693 způsobily kobylky v okolí veliké škody. Srv. Pelleter, Denkwürdigkeiten d. Stadt Falkenau (F.. 1876—82, 2 d.). Sčk.

2) F., ves t. u Hillemühlu, hejt. Děčín, okr. Kamenice Čes., fara F. (hejt. Lípa Čes.), pš. Kytlice; 58 d., 3 ob. č., 397 n. (1890), pila a tříslovna. — 3) F., far. ves t. při žel. stanici Čes. sev. dráhy (Warnsdorf–Podmokly), hejt. Lípa Čes., okr. Hajda (6 km sev.), pš. Kytlice: 78 d., 647 ob. n. (1890), 4tř. obec. a průmysl, pokrač. šk., pila, raffinerie, broušení skla a malířství na skle, výroba nití. Zdejší skelné hutě připomínají se již 1443; v XVIII. stol. byly nově zřízeny. Obyv. provozují hlavně sklářství a značný obchod se dřívím 4) F., víska na Moravě u Prostředkovic, hejt. a okr. Jihlava, fara a pš. Stonařov; 17 d., 25 ob. č., 62 n. (1890), myslivna.