Ottův slovník naučný/Falšování potravin a pochutin
| Ottův slovník naučný | ||
| Falšování | Falšování potravin a pochutin | Falštein |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Falšování potravin a pochutin |
| Autor: | Gustav Kabrhel |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. S. 1–3. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Falšování potravin a pochutin. Porušování prostředků k výživě člověka sloužících za účelem dosažení většího zisku rozmohlo se v posledních několika desítiletích v ohromné míře. Důkaz toho zajisté není třeba blíže přiváděti, poněvadž jeden každý má příležitost pozorování toho druhu činiti. Ohlédneme-li se poněkud po činitelích, které spolupůsobily jednak ku vzniku, jednak ku vzrůstu zla vytčeného k výši a rozsahu nynějšímu, musíme kromě egoismu lidského poukázati: 1. k principu dělení práce, 2. k neobyčejnému rozmachu a rozkvětu věd technických a chemických doby novější. Co se týče principu dělení práce, byl a jest ovšem týž pro vývoj a pokrok lidský činitelem nejzávažnějším, i děkuje mu člověk vše, čím nyní jest. Na druhé straně lze však říci, že jest sdružen vůbec s velikými škodami a závadami zdravotními, jež organismus lidský oslabují a ničí. Lze bezpečně tvrditi, že možno označiti princip dělení práce za vlastní podnět ku vzniku největší části závad zdravotních, jichž význam právě v době nejnovější s rozkvětem věd hygienických doznává náležitého ocenění a objasnění. Rovněž falšování potravin stojí v příčinné souvislosti s tímto principem. Jen pokud členové rodin neb kmenů opatřování a výrobu potravin sami si obstarávali, bylo vyloučeno požívání potravin jakkoli porušených. Jakmile však začala se mezi kmeny objevovati dělba práce, tak že na př. jedni se obírali pracemi rolnickými a druzí hotovili předměty řemeslné, při čemž jedni od druhých výrobky kupovali neb vyměňovali, nastala možnost takové úpravy potravinových výrobků, při níž upuštěno od zásady solidnosti, totiž nabízeti a prodávati je v kvalitě, jež odpovídá skutečné ceně, a ve stavu tom, jak je příroda poskytuje. Pomůcky, jež sloužily v prvních dobách k dosažení účelu naznačeného, byly ovšem velmi jednoduché, odpovídajíce nízkému stupni vývoje člověka a jeho nezkušenosti. Tak vešlo asi nejdříve v užívání jednak zřeďování pomocí vody, jednak úprava, mající za účel zlepšení vzhledu neb zakrytí nějakého nedostatku, který při prodeji by nezůstal nepovšimnut. Později, zvláště v novější době, kdy vědomosti lidské značně se rozmohly a kdy zejména vědy chemické netušeného rozkvětu dospěly, použito vymožeností ducha lidského k tomu, aby dosáhlo se zisku největšího přísadou látek méně cenných, často i zdraví lidské ohrožujících, nebo přípravkami zcela uměle vyrobenými, které však pro nezasvěceného neb nezkušeného odběratele jako takové patrny nejsou. Lze dále za to míti, že vedle hlavních těchto činitelů také svobodná tržba a svoboda živnostenská a z nich vyplývající velká konkurrence přispěly značnou měrou k porušování potravin za účelem naznačeným. Tak dostoupil tento nesolidní směr v obchodu s předměty sloužícími výživě v posledních létech té výše, že zejména ve velikých městech našlo by se málo potravin neb pochutin, o jichž úpravu za účelem většího zisku vtip ziskuchtivých obchodníků neb producentů by se nebyl pokusil.
Způsob, jakým se to děje, jest dle povahy zboží velmi rozličný. Z povšechného stanoviska lze vytknouti celkem následující možnosti: 1. Smícháváni zboží jakosti horší s lepším (slévání vína). 2. Použití méně cenných surovin k přípravě jistých potravin (na př. masa koňského nebo masa ze zdechlých kusů pro výrobky uzenářské, rýže místo ječmene při vaření piva a j.). 3. Znehodnocování potravin určitými výkony (sbírání mléka neb zřeďování ho vodou, extrakce étherických olejů z koření a j., prodej vyvařených a opět usušených listů čajových atd.). 4. Přidávání látek neb přípravek téměř bezcenných (na př. máty do roztlučeného koření, sádry do mouky, síranu barnatého do cukroví a j.). 5. Zlepšování vzhledu, zakrývání určitých vlastností, jakož i zadržování jistých pochodů chemických v potravinách zvláštními přísadami (barvení másla, přísada sody do mléka, přísada chemických sloučenin, jež fermentativní pochody v potravinách zdržují neb ruší). 6. Výroba přípravek umělých (margarinové máslo), často i takových, které mají s pravým zbožím společný toliko zevnější vzhled (umělá zrnka pepře ze škrobu a j.).
Sluší k tomu poukázati, že mohou z prodeje potravin, jež některým z naznačených způsobů byly porušeny, vedle škody hmotné pro odběratele vyplynouti i velká nebezpečí zdravotní; neboť často nejsou producenti u volbě prostředků pranic vybíraví. Tak byly konstatovány nesčíslněkráte otravy po cukroví, k jehož přípravě užito sloučenin jedovatých (zejména sloučenin chromu). Rovněž infekce vznikající následkem požití masa neb uzenářského zboží, zhotoveného z dobytčat zachvácených nakažlivými nemocmi, jsou zjevem velmi častým.
Jak vytčeno, dostoupilo falšování předmětů sloužících k výživě člověka, zejména v poslední době, ohromné výše. Bylo pak pozorováno, že čím obecněji se jistého zboží potravinového užívá, tím více se falšuje. Na doklad možno uvésti porušování mléka sbíráním neb přiléváním vody, o jehož rozsahu mají zajisté i neodborné širší kruhy náležitou vědomost.
Jest zřejmo, že k zjevům těmto, jimiž občané státní nejen o ohromné obnosy peněžní se podvádějí, ale i na zdraví nebezpečně se ohrožují, nemohlo zůstati ni zákonodárství nečinno. Poněvadž pak spočívala v dobách, kdy falšování potravin bylo v počátcích, největší škoda a nebezpečí v tom, že se občas přivážely na trh potraviny zdraví lidské poškozující, přihlíželo se se strany zákonodárství nejvíce k tomuto činiteli, i vydávána nařízení a předpisy zákonné za tím účelem, by zamezil se zejména prodej masa z dobytka nemocného, používání sloučenin jedovatých při výrobě jistých potravin, prodej potravin zkažených a j. Zákony a nařízení podobná objevily se však úplně nedostatečnými v novější době, kdy nabyl při prodeji potravin vrchu směr, při němž nečiní se útok ani tak na zdraví, jako spíše na měšec lidský. Neboť tomuto způsobu falšování nebylo ovšem možno zákonům čeliti s úspěchem, přihlížejícím toliko k ochraně zdraví. Následkem toho razilo si čím dále tím více cestu poznání, že proti takovým nesolidním výstřelkům obchodu s potravinami nebude lze jinak účinně vystupovati leč vydáním zvláštního zákona, na jehož základě by bylo možno, veškeré směry f. p. a p. přísnými tresty stíhati. Co se týče hlavních základních bodů, jež musí býti obsaženy v zákonu směřujícím proti falšování potravin, jest především patrno, že musí týž obsahovati čásť trestní, t. j. onu, na jejíž základě bylo by soudci vyměřovati pokuty neb tresty v případech dokázaného falšování. Jest však samozřejmo, kdyby zákon se vztahoval toliko na výměr přestupků neb přečinů spadajících pod jeho působnost a na stanovení pokut a trestů sebe přísnějších, že by tím ještě mnoho získáno nebylo, zrovna tak, jako trestní zákonník by úplného užitku nepřinesl, kdyby nebylo ve státě orgánů, jichž povinností jest, bdíti nad tím, zda skutečně normy zákona toho se zachovávají.
Z uvedeného vyplývá, že musí býti, má-li f. p. a p. úspěšně býti čeleno, jistí veřejní orgánové zmocněni ku kontrole obchodu potravinami tak, aby z nenadání mohli se přesvědčiti o jakosti zboží k prodeji nabízeného, po případě vzíti zkoušky potravin k dalšímu úřednímu řízení. Avšak ani to by ještě nestačilo. Dějeť se porušování předmětů sem spadajících v novější době s takovou raffinovaností, že by jednotlivcům neb i orgánům kontrolním v mnohých případech před soudcem sotva se podařilo, bez použití dobrozdání znalců odborných provésti důkaz o skutečném falšování. Proto musí obsahovati zákon o falšování potravin i zásady týkající se zřízení autorisovaných ústavů, v nichž by mužové odborně vzdělaní a přísahou vázaní za jistý mírný honorář prováděli vyšetřování podezřelých ukázek dodaných jednak odběrateli, již mají pochybnost, jednak úřady kontrolními. Musí tudíž zákon o falšování předmětů sloužících k výživě přihlížeti: a) k stanovení výměrů a zásad, na jejichž základě bylo by lze stíhati přísnými tresty jakýkoliv způsob falšování, b) k upravení dozoru nad obchodem s potravinami (kterým orgánům má býti dohled svěřen a jak se má prováděti), c) k vytknutí zásad týkajících se způsobu, jak prováděti vyšetřování zkoušek podezřelých a podávání dobrozdání o nich atd. (ústavy pro vyšetřování potravin a pochutin).
V Německu skutečně vydán před několika léty zákon, v němž přihlíženo bylo k momentům výše naznačeným. Působení zákona toho ukázalo se, jak zprávy různých ústavů pro vyšetřování potravin a pochutin tiskem vydávané toho jsou dokladem, býti nejvýš blahodárným. Rovněž se ukázalo, že celkem nevzniklo značnější finanční obtížení, poněvadž pokuty, které se uvalují na obchodníky, jimž falšování bylo dokázáno, ve veliké míře přispívají k uhrazení nákladu spojeného s udržováním ústavů potravinových.
Také Rakousko učinilo krok k dosažení nápravy ve směru vytknutém. R. 1893 byl předložen říšské sněmovně ve Vídni návrh zákona, týkající se prodeje potravin a některých předmětů, jichž se obecně užívá. Ačkoli dlužno předlohu zákona označiti celkem jako dobrou a účelu vyhovující, přece nedosáhla v některých částech, na jichž přijetí vláda kladla právě hlavní důraz, schválení říšské rady. Většina sněmovny, hájíc totiž stanovisko, aby autonomii v příčině dohledu širší obor působnosti byl vymezen, než jaký vládní předloha vykazovala, zamítla dotyčné místo a zaměnila je zněním jiným. Následkem toho uvázla celá akce v příčině uskutečnění zákona tak potřebného, čehož ovšem v zájmu poplatnictva, jež na dále se nechává v ohromné míře hmotně vykořisťovati a zdravotně poškozovati, velice jest želeti. Některé z důležitějších bodů předlohy vládní, které došly schválení většiny říšské sněmovny, uvádíme v následujícím, majíce za to, že dojde-li opětně k jejímu projednání, stanou se zákonem, byť i snad v jiných částech nastaly změny.
Zákon týkající se prodeje věcí k požívání sloužících a některých předmětů, jichž se obecně užívá:
Předmět zákona. § 1. Obchod s věcmi k požívání sloužícími (potravinami a pochutinami), hračkami, tapetami, předměty k odívání, nádobím k jídlu a pití, jakož i nádobím k vaření, k uschování potravin nebo k použití při nich, dále vahami, měrami nebo jinými nástroji k měření, kterých se při předmětech potravinových používá, konečně obchod petrolejem podléhá ustanovením tohoto zákona. — § 2. obsahuje normy týkající se provádění dohledu nad obchodem potravinami. — § 3. stanoví pravomoc orgánů dozor vykonávajících. — § 4. obsahuje normy o tom, kterak orgánové dozorčí mají naložiti se vzatými zkouškami a se zbožím patrně zkaženým. — § 5. týká se revise obchodů. — Zmocnění vlády k vydání zápovědí. § 6. Od súčastněných ministerií mohou býti vydány k ochraně zdraví předpisy, jimiž se zakazují neb omezují: 1. Jisté způsoby výroby, uschování a balení předmětů k požívání sloužících, které jsou určeny k prodeji. 2. Prodej a nabízení předmětů jistého způsobu k požívání sloužících 3. Použití jistých hmot a barev k výrobě, jakož i jistá podstata látek, hraček, tapet, dále v § 1. vytknutého náčiní k jídlu, pití a jiného nádobí, dále vah, měr i jiných přístrojů k měření, jakož i živnostní nabídka a prodej neb užívání zboží, jehož výroba nebo jakost neodpovídá těmto předpisům. 4. Prodej a nabídka petroleje jisté jakosti. — § 7. Od súčastněných ministerií může živnostní výroba, prodej a nabídka předmětů, které jsou určeny k napodobení neb falšování předmětů k požívání sloužících, dále pak živnostní prodej a nabídka jich pod jiným jménem, než které odpovídá jejich skutečné jakosti, zakázáno neb obmezeno býti.
Ustanovení trestní. § 9. Kdo proti předpisům § 3. vstup do místností, vzetí zkoušky neb provedení revise odepře, stává se vinným, pokud čin nespadá v obor trestního zákonníku, přísnější trest vyměřujícího, přestupkem a tresce se vězením od jednoho do 14 dnů neb pokutou do 100 zl. — § 10. Kdo jedná proti nařízením vyneseným na základě §§ 6. a 7. neb proti ustanovením § 8., stává se vinným přestupkem a tresce se vězením od 3 dnů do 3 měsíců, s čímž pokuta do 500 zl. může býti spojena, aneb pokutou od 5—500 zl. — § 11. Přestupkem vinným se stává a tresce se vězením 1 týdne až 3 měs., s čímž peněžní trest až do 500 zl. spojen býti může, aneb pokutou od 5—500 zl.: 1. Kdo předměty k požívání sloužící v obchodu a prodeji za účelem obelstění napodobí neb falšuje. 2. Kdo nabízí vědomě předměty k požívání sloužící, které jsou napodobeny neb falšovány, zkaženy neb nezralé neb na své hodnotě výživné újmu vzaly, ve formě neb označení k oklamání příhodném. 3. Kdo za účelem oklamání předměty k požívání sloužící pod nepravým označením nabízí neb prodává. 4. Kdo nabízí vědomě prostředky k požívání sloužící napodobené, falšované, zkažené neb nezralé neb takové, které v příčině výživné hodnoty újmu utrpěly, aniž odběratel podstatu zboží zná neb seznati s to jest. — § 12. Kdo se dopustí činů v § 11. v odstavci 2. a 4. vytknutých z nedbalosti aneb kdo z nedbalosti předměty k požívání sloužící, které za účelem obelstění falešným označením jsou opatřeny, nabízí neb prodává, stává se vinným přestupkem a tresce se vězením od 3 do 14 dnů, s čímž peněžní trest až do 100 zl. spojen býti může, aneb pokutou od 5—300 zl. — § 14. Vinným přestupkem se stává a tresce se vězením od jednoho týdne do 3 měsíců, s čímž trest peněžní do 500 zl. může býti spojen, aneb pokutou od 5 až do 500 zl.: 1. Kdo z nedbalosti předměty k jídlu sloužící, které pro obchod a prodej jsou určeny, takovým způsobem vyrábí, že požívání jich zdraví lidské poškoditi může. 2. Kdo z nepozornosti předměty, jichž požití zdraví lidské poškoditi může, jakožto věci k jídlu sloužící nabízí, prodává neb jinak do obchodu uvádí. — § 17. Nedbání a jednání proti předpisům vyneseným ve smyslu § 6., proti předpisům § 8., jakož i §§ 11., 12., 14., jestliže z toho vznikne tělesné poškození člověka neb smrť, podmiňují přečin. Pro přečin v případě nastalého těžkého tělesného poškození tresce se vinník vězením od jednoho do šesti měsíců, s čímž i trest peněžní do 500 zl. může býti spojen; v případě nastalé smrti však vězením až do 1 roku, s čímž i peněžní pokuta do 1000 zl. spojena býti může. — § 18. Vinným přestupkem se stává: 1. Kdo vědomě předměty k požívání sloužící, které pro obchod a prodej jsou určeny, tak připravuje, že požití jich zdraví lidské poškoditi musí. 2. Kdo vědomě předměty, jichž požívání zdraví lidské poškoditi může, jakožto potraviny nabízí aneb jinak do obchodu přivádí. Trest na tento přestupek jest vězení od jednoho do šesti měsíců, s čímž i pokuta do 500 zl. může býti spojena. — § 19. Bylo-li některým z trestných činů v § 18. uvedených těžké tělesné poškození neb smrť člověka přivoděna, tresce se týž jako přečin přísným vězením od 6 měsíců do 1 roku, s čímž i pokuta do 1000 zl. může býti spojena. Byl-li některý z činů v § 18. uvedených za takových okolností proveden, že vzniká nebezpečí pro život neb zdraví lidí, tresce se týž jako zločin žalářem od 1 do 5 roků. — § 24. Pro technické vyšetřování předmětů za potravu sloužících a předmětů, jichž se obecně užívá a jež v rámec tohoto zákona spadají, zřídí se státní ústavy vyšetřovací. Vláda jest zmocněna vymeziti okršlek státních stanic vyšetřovacích, ustanovovati methody vyšetřovací, tarif poplatků za vyšetřování a vydávati předpisy jinak potřebné. K řádnému vzdělání orgánů policie zdravotní nechť se zřídí vyučovací kursy. — § 25. jedná o podmínkách, za kterých dobrozdání podané vyšetřovacími ústavy obcí, okresů neb zemí mají stejnou platnost jako dobrozdání vydaná ústavy státními. O způsobu falšování jednotlivých potravin viz dotyčnou potravinu nebo pochutinu. Kl.