Ottův slovník naučný/Element

Ottův slovník naučný
Élektryón	Element	Elementa

Údaje o textu
Titulek:	Element
Autor:	neuveden, Gustav Gruss
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 514. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Element (lat. elementum), prvek, prvopočátek, živel. — E. galvanický viz Článek galvanický. — E. ve filosofii, mathematice a j. viz Prvek. — E-y strojnické zovou se jednotlivé části strojní, jež při všech strojích více méně se vyskytují, obstarávajíce buď spojení jednotlivých strojních dílů nebo zprostředkujíce převod síly a pohybu, po případě tekutin. E-y strojnické jsou: šrouby, klíny, nýty, hřídele, spojky, ložiska, ozubená kola, řemenove a lanové skotouče, písty, křížové hlavy, ojnice, kliky, excentry, vahadla, páky, roury, ventily, kohouty atd.

E-y dráhy tělesa nebeského jsou veličiny, jichž pomocí lze pro kteroukoliv dobu vypočísti místo tělesa nebeského v prostoru. Pro oběžnice a periodické vlasatice, pohybující se v ellipsách, v jichž jednom ohnisku slunce stojí, jsou e-y: 1. délka velké poloosy $a$ a 2. výstřednost ellipsy $e$, e-y to určující rozměry dráhy, dále 3. délka uzlu vystupujícího $\varOmega$, 4. sklon dráhy k ekliptice $i$ a 5. délka perihélu, e-y to určující polohu elliptické dráhy v prostoru; 6. místo oběžnice v její dráze pro určitý čas $t_{0}$ (epochu); místo to se udává střední anomalií pro čas $t_{0}$. Vedle toho udává se i doba oběhu planety $U$ a denní střední pohyb $p$, jenž souvisí s e-em $a$ rovnicí $p={\frac {k}{a\,{{}^{3}}\!/{{}_{2}}}}$, kdež $k$ jest Gaussova konstanta (v. t.), $a$ udává se v jednotkách velké poloosy dráhy zemské, $U={\frac {360^{\circ }}{p^{\circ }}}$. Pro parabolické komety jest jen 5 e-ů, poněvadž $e=1$, místo velké poloosy, která jest nekonečně veliká, udává se vzdálenost perihélu od slunce, $q$ a místo pro určitou dobu $t_{0}$ (epochu) nahrazuje se udáním doby průchodu vlasatice přísluním. Sklon $i$ se udává buď od 0 do 180° anebo od 0 do 90°, při čemž se rozeznává pohyb přímý (direktní) $i<90^{\circ }$, a je-li sklon $i>90^{\circ }$, béře se doplněk sklonu toho na 180° a připojuje se k tomu, že je pohyb zpětný (retrográdní). — Pro hyperbolické vlasatice jest excentricita $e$ větší než 1. — Pro dráhy hvězd podvojných (dvojhvězd) jsou e-y: 1. úhel uzlový $\varOmega$, t. j. posiční úhel průsečnice zdánlivé dráhy dvojhvězdy s drahou pravou, 2. $\lambda$ vzdálenost uzlu od periastra, 3. $\gamma$ sklon dráhy pravé ku zdánlivé, 4. výstřednost elliptické dráhy $e$, 5. doba průchodu $I$ periastrem, 6. doba oběhu (perioda) $P$, 7. velká poloosa dráhy $a$ v obloukové míře. E-y $P$ a $a$ jsou při dvojhvězdách, jejichž hmoty nejsou známé, samostatné e-y. K těmto e-ům se připojuje, zdaž pohyb jest přímý (direktní), když posiční úhly s časem rostou, neb zpětný (retrográdní), když posičních úhlů časem ubývá. Který uzel jest vystupující a který sestupující, nelze při drahách dvojhvězd určiti, ježto nelze poznati, která čásť pravé dráhy nad a která pod zdánlivou drahou leží. Gs.