Ottův slovník naučný/Ekliptika
| Ottův slovník naučný | ||
| Ekliptická znamení | Ekliptika | Ekloge |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ekliptika |
| Autor: | Václav Rosický |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 471. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Ekliptika |
|
Ekliptika (z řec.) jest kruh na nebi, jímž slunce během roku zdánlivě putuje, čili kruh, v němž rozšířená rovina dráhy zemské zdánlivou kouli nebes protíná. Jméno e. pochází odtud, že zatmění slunce nebo měsíce nastává jen tehdy, vstoupí-li měsíc do toho kruhu (e-ky) a to do některého uzlu. Ideler uvádí, že jméno e. zavedl teprve Makrobius, jenž asi r. 405 napsal »Commentarius in somnium Scipionis«. E. protíná rovník nebeský ve dvou protilehlých bodech, jarním a podzimním, v nichž se slunce nachází 20. bř. a 23. září. Tu nastává rovnodennost jarní a podzimní, poněvadž denní i noční oblouk dráhy sluneční jsou stejny. Body ty nejsou pevné, nýbrž zdánlivě pomalu předbíhající (viz Praecesse), skutečně však couvají. Úhel, jejž tvoří e. s rovníkem, nazývá se sklonem e-ky a obnáší asi 231/2°. Úhel ten se neustále, ale velmi pomalu umenšuje. O této změně viz: Sklon e-ky.[red 1] Oba body e-ky od rovníku nejvíce vzdálené, v nichž nachází se slunce dne 21. června a 21. pros., slují body solstitiální nebo slunovratné (viz Solstitium a Slunovrat), poněvadž slunce v nich nějaký čas zdánlivě stojí a pak se opět blíží k rovníku. — Jako každý kruh, dělí se i e. na 360°, mimo to však od starých dob na 12 znamení po 30° (viz Ekliptická znamení). Rovina e-ky půlí jako rovina rovníka zdánlivou kouli nebes. Polokoule, v níž leží severní pól rovníku, sluje severní, druhá jižní. Ve středu roviny e-ky myslíme si slunce a osa ve středu e-ky na její rovinu kolmá protíná zdánlivou nebes kouli v bodech, jež slují póly, severní a jižní. Rovina e-ky dělí dráhu každé oběžnice nebo vlasatice na severní a jižní čásť. Body, v nichž takové těleso prochází rovinou e-ky, nazývají se uzly, a to vystupující ten, v němž těleso z jižní strany přechází na severní, druhý pak sestupující. Tak dělí rovina e-ky také souhvězdí na severní a jižní, mezi nimiž se nacházejí souhvězdí zvířetníková, t. j. ekliptikální. Vrn.