Ottův slovník naučný/Ekklésia
| Ottův slovník naučný | ||
| Ekkehart von Aura | Ekklésia | Ekkoprotika |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ekklésia |
| Autor: | Justin Václav Prášek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 468. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Ekklésiá |
|
Ekklésia (ἐκκλησία), shromáždění lidu v Athénách starověkých, Solonem ustanovené a svrchovanou vůli národa repraesentující. Účastni mohli býti e-ie všichni občané athénští kromě atimií stižených; zasedání s počátku dále se na pustém skalisku Pyknu, od dob Démosthenových však Pnyx ustoupila divadlu Dionysovu, načež na Pyknu toliko volby konány. Dle řádů Solonových příslušelo e-ii přijímati po návrhu rady výpovědi války a ujednávání míru, ustanovovati zákony, euthynu vykonávati, voliti úředníky a udělovati právo i pocty občanské. Dle toho rozeznávány schůze e-ie řádné (κυρία ἐ.), obyčejně (od dob Kleisthenových) v každé prytanii jedna, a schůze e-ie mimořádné (σύγκλητος ἐ.), když jednalo se o důležitosti neodkladné. Průběhem dob, když rozmohlo se městské obyvatelstvo v Athénách i Peiraieu, rozhodovali v e-ii skutečně jen obyvatelé města, ježto vykonávání práva tohoto obyvatelstvu venkovskému bylo obtížným, a tu zejména obyvatelstvo přístavní dávalo usnesením ráz krajně demokratický. Tomu neodpomoženo, když po návrhu Agyrrhiovu nedlouho před r. 392 př. Kr. zaveden sněmovničí plat jednoho a krátce potom 3 obolů za sedění. Pořádkem jednání řádné schůze byly volby úředníků, podávání žalob politických, péče o obranu a zásobováni země. Zákony Kleisthenovými dáno e-ii též právo ostrakismu, za kterouž příčinou na agoru svolávána. Každá schůze i s pořadem jednání (τὸ πρόγραμμα) pět dnů napřed veřejné ohlášena; pořádek v e-ii udržoval zvláštní výbor třicíti mužů, maje ku pomoci určitý počet prakovníků. Předsednictví měli vždy tři členové rady (πρόεδροι) dle prytanií ustanovení. Shromáždění zahájeno za ranného dopoledne a jednáno nejprve o návrzích rady, při čemž předchozím hlasováním (προχειροτονία) zjištěno, jest-li vůlí e-ie, aby v jednání bylo pokračováno. Po té hlasatel vyzval řečníky; hlasováno pozdvižením ruky. Dle potřeby nazejtří v poradě pokračováno, zvláště byla-li schůze deštěm, bouří anebo jiným zjevem přírodním přerušena. O nálezu e-ie sepsán dekret na kámen a uložen v Métróu. Obraz pohnutého jednání v e-ii zůstavil Aristofanés v »Acharňanech« a v »Ženách sněmujících«. — Srv. Schomann, De comitiis Atheniensium (Greifswald, 1819). Pšk.