Eisenštein: 1) E. (čes. Ruda Železná?), městys v Čechách, na potoce Řezném nedaleko hranic bavorských, 790 m n. m., hejt. Sušice, okr. Hartmanice (16 km z.); 128 d.. 34 ob. č., 1435 n (1890), kostel P. Marie Porn., 8tř. šk. něm. (II., 4), nižší celní úřad I. tř., četnická stanice, pivovar, 2 mlýny, železné hamry s lopatárnou, výroba dřevěného drátu na sirky, 2 sklárny a raffinerie na zrcadlové a tabulové sklo, pš., telegr. a žel. stanice Rak. st. dráhy (E.–Plzeň–Duchcov); fid. panství (3491.64 ha); k němu náleží v E-ě zámek a pila, majetek Leop. kn. z Hohenzollern-Sigmaringen. Severně asi 3 km) od E-a probíhá Eisenšteinský čili Špičácký tunnel, nejdelší v Čechách (1748 m), jenž ve výši 838 m n. m. proráží šumavský svor, jest uprostřed vodorovný 166 m, sklání se k jihu 1 : 200, k severu 1 : 450 a má místa pro dvoje koleje. Na místě nynějšího E-a bývaly již v XVI. stol. železné doly a hamry. R. 1542 náležel E. Pavlu Kozkovi, r. 1569 Jiřímu hr. z Gutensteina, r. 1579 Jiřímu hr. ze Schwarzenberka. Od tohoto roku až do r. 1676 ví se jen tolik, že hutě náležely Jindřichu Nothaftovi hr. z Wernbachu. Týž r. 1676 obdržel od zemské vlády povolení, aby mohl držeti »svou pravomoc* a zříditi skelné hutě, vesnice a dvůr na tomto panství. Na to byl E. zabrán od Bavorska a teprve r. 1713 království Českému vrácen. R. 1734 přešel E. na Zuzanu Nothaftovou hr. z Wernberka, r. 1758 na Václ. hr. Klenovského a r. 1770 nastoupli jeho synové. R. 1772 přešel E. koupí na Jiřího ryt. Hafenbraedla, jehož potomci r. 1852 prodali celé zboží eisenšteinské Karlu kn. z Hohenzollern-Sigmaringen. Městys je dosud z větší části dřevěný, ač v poslední době původní ráz svůj ztrácí četnými villami, které se tam stavějí. Za městysem vypíná se »Karlovarský vršek«, k němuž vede křížová cesta — 2 ) E. (ves) t., hejt. Sušice, okr Hartmanice, fara a pš. Eisenštein (městys); 74 d., 36 ob. č., 748 n. (1890), mlýn, pila, skelné huti, železn. stanice Rak. st. dráhy, samota Schweizerei.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Železná Ruda