Ottův slovník naučný/Dvořané

Ottův slovník naučný
Dvořáková-Mráčková	Dvořané	Dvořata

Údaje o textu
Titulek:	Dvořané
Autor:	Karel Kadlec
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 270. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Dvořan

Dvořané (curiales) byl ve středověku úhrnný název nejrůznějších lidí konajících na dvoře panovnickém a později i na dvorech knížat všeliké vyšší služby, jež se týkaly buď osoby panovníkovy nebo jeho rodiny. D-ny bývali lidé svobodní i nesvobodní. Dvůr panovnický stával se cílem všech snaživců, kteří jakýmkoli způsobem chtěli se povznésti do vyššího stavu. Do služeb dvorských vstupovali především bezpozemkoví šlechticové, kteří nabyvše dvorských úřadů, zasáhali mocně do vládních záležitostí a stali se zakladateli t. zv. úřední aristokracie. Kromě dvorských úředníků, hodnostářů, zdržovalo se na dvoře panovnickém množství osob urozením nižších, jichž panovník používal buď ke dvorské službě (Hofdienst) nebo k různým poselstvím při vojenských výpravách, k různým hospodářským funkcím (jako za správce, lesníky a p.), ba i ke správním úřadům (za purkrabí a j.). D. tito nazývali se lat. ministri, ministeriales a něm. dienstmanni. Druhdy zváni bývají také družinou. Důvěrou, kterou k nim choval pán, jakož i bližším poměrem, v němž k pánovi stáli, povznesli se d. tak, že počali se od nižší dvorské čeledi víc a více oddělovati, až vytvořili zvláštní stupeň nižšího rytířství. D. podléhali disciplinární moci svého pána, před nímž měli své forum v t. zv. dvorském soudě dienstmannů. Srv. Druh a Družina. -dlc.