Ottův slovník naučný/Dudík Antonín

Údaje o textu
Titulek: Dudík
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýosmý díl: Doplňky. Praha : J. Otto, 1909. S. 298.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Související: Autor:Antonín Dudík
Související na Wikidatech: Antonín Dudík

Dudík Antonín, bratr historika morav. Bedy D-a, spis. čes. (* 1824 v Kojetíně — † 12. bř. 1892 ve Vyškově na Moravě). R. 1850 byl vysvěcen v semináři olomouckém na kněze, načež působil při duchovní správě v Holešově, v Kostelci, v Hrubém Týnci u Olomouce, od r. 1865 byl farářem v Hrušce u Kojetína a od r. 1876 ve Vyškově. D. byl horlivý správce duchovní, pečlivý o mravní zušlechtění farníků, rozhodný obhájce mateřštiny proti tehdejším úředním dopisům a také u lidu probouzel národní vědomí slovanské a doporučoval pouti velehradské. Byl též ze zakladatelů »Matice čes.« a korrespondentem zemského archivu moravského. Napsal: Kázaní na všechny neděle a svátky v roce církevním, 3 d. (Olomouc, 1857); Dějiny sv. mučedníků východních (Brno, 1858); Salve regina, 16 rozjímání pro pobožnost májovou (1869); Tatíček Hynek a synové jeho, anebo: Bděte, nebot hodina — nejistá. Obrázky ze života pro život (Praha, 1876); Dějiny Jarnosti Hrušecké (Kroměříž, 1876); Sever a jih, povídka (t., 1878); Zazděný G. čili Církev v klášteřích (t., 1879); Východ, obrázky cestopisné (t., 1880).