Ottův slovník naučný/Dub (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Dub | Dub (obec) | Dub. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Dub |
| Autor: | Jan Prousek, redakce, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 73-74 Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Dub (Mžany) |
|
| Související články ve Wikipedii: Dub (Kondrac), Dub (okres Prachatice), Dub (Ratibořské Hory), Český Dub, Malý Dub, Starý Dub, Hoření Starý Dub, Dub nad Moravou |
|
Dub, jméno četných míst v Čechách a na Moravě: 1) D., ves v Čechách, hejt. Hradec Král., okr. Nechanice (8.5 km sv.), fara Stračov, pš. Sadová; 29 d., 204 ob. č. (1890). — 2) D., ves t., hejt. Benešov, okr., pš. Vlašim (4 km jz.), fara Kondratce; 23 d., 175 ob. č. (1890), mlýn »Vítův« na ř. Blanici. — 3) D., farní městys t., hejt. Strakonice, okr. Volyně (11.5 km jv.); 79 d., 527 ob. č. (1890), kostel Rozeslání sv. Apoštolů, 3tř. šk., četnická stan. pš., mlýn, alod. statek se zámkem, dvorem lihovarem a cihelnou Aliny Bellotové. Býv. zámek, původně hrad, r. 1853 úplně přestavěn. D. jest kolébkou ryt. Dubských z Třebomyslic, kteří v XV. stol. odtud se vyprodali a na Moravě se usadili. V XVI. stol. seděl zde ryt. Diviš Boubínský z Újezda. — 4) D., ves t., hejt., okr. Tábor (12 km sv.), fara, pš. Hory Ratibořské; 34 d., 297 ob. č., 4 n. (1890) mlýn, stříbrné a olověné doly, samota Puchýrna — 5) D. Český (n. Böhmisch-Aicha) okr. město t. v hejt. turnovském, má 235 d., 875 ob. č., 1693 n. (1890), děkan, kostel sv. Ducha a hřbitovní N. Trojice, zámek s kaplí sv. Jana Nep., po požáru r. 1858 znova vystavěný, typickou starou radnici s osmihrannou věží (viz vyobr. na příl. »České stavby« I.), 5tř. čes. obec. školu, 5tř. něm. obec. a 3tř měšť. pro chl. a pro dívky., 2 mateřské šk. četn. stan, pivovar, mlýn, přádelnu na bavlnu, továrnu na bavlněné a vlněné zboží, okr. hospodář, (čes.) záložnu, měst. spořitelnu (něm.), vápencové lomy. Město osvětleno plynem. Fid. panství jest majetkem Al. kn. Rohana. Okres obsahuje 24 místních obcí ve výměře 125.67 km2, s 2518 d., 14 026 ob. č. a 2131 n. (1890). red. — D. Č. dříve hrad, připomíná se jakomě sto již roku 1347. Znak jeho jest zelený dub ve stříbrném poli (viz vyobr č. 1240.). Prvním známým držitelem D-u Č. jest Jiří Berka z Dubé (1317). Po pánech z Dubé vládli zde Vartemberkové, z nichž Jan z Vartemberka, nejvyšší purkrabí král. Českého, r. 1531 městu mnohé výsady udělil. Adamu z Vartemberka byl D. spolu s jinými statky králem Ferdinandem r. 1547 pro vzpouru odňat a prodán Janu z Opperštorfu. Po Opperštorfech přešlo panství r. 1599 koupí na Sigmunda Smiřického ze Smiřic, jehož rodu až do pobělohorské konfiskace zůstalo. D. Č. připadl králov. fisku a prodán i se statkem starodubským r. 1623 hr. Alb. z Valdšteina 69.968 zl. 40 kr. Po zavraždění vévody Fridlandského daroval Ferdinand II. statky dubské i s Hodkovicemi hr. Janu Lud. Isolanovi. Téhož dcera a abatyše voršil kláštera ve Vídni odkázala panství klášteru (1653), po jehož zrušení r. 1783 připadly statky ty cís. komoře a odevzdány náboženskému fondu, od něhož D. Č. koupil kníže Kamil z Rohanů r. 1838 a připojil jej k svému panství Sychrovskému. — Ve XIV. a XV. stol. byla zde při chrámě sv. Ducha kommenda maltánská; byla chudá a udržována z výtěžků několika selských živností. Konvent čítal r. 1372 5 rytířů a 5 kněží; ale již roku 1421 byla kommenda dubská od Husitů úplně zničena. D. Č. býval městem ryze českým, ale vlivem továren Schmidtových valně se pozměnil ráz jeho života. Zde narodil se archaeolog Fr. Beneš (1819—1888). Prsk. — 6) D. Malý, Doubí (n. Klein-Aicha), ves t., hejt. Turnov, okr., fara, pš. D. Č. (15 km s.); 19 d., 120 ob. č., 2 n. (1890), 5tř. šk., továrna na bavlněné zboží (2000 dělníků). — 7) D. Malý v okr. českolipském viz Doubí — 8) D. Starý (n. Alt-Aicha), ves t., hejt. Turnov, okr., fara, pš. D. Č. (2 km s.); 48 d., 374 ob. č. (1890), mlýn. Alod. statek St. D. připojen nyní k panství českodubskému. — 9) D. Starý Hoření, osada t., hejt. Turnov, okr. D. Č. (5 km s.), fara, pš. Světlá, 12 d., 81 ob. č., 2 n. (1890), kaple Navšt. P. M.
10) D., far. městys na Moravě při pr. bř. Moravy, v hejt. a okr. olomúckém; má 136 d., 790 ob. č. (1880, 865 ob. 1890), poutnický chrám Očišt. P. Marie s proboštstvím (fara z XII. stol.), 2tř. šk., pš. D. uvádí se v listinách poprvé r. 1131. R. 1866 byla zde srážka rakouského vojska s pruským — 11) D. (něm. Daub), ves t., hejt., okr. Hranice, fara Hustopeč, pš. Polom; 27 d., 19 ob. č., 166 n. (1880, 187 ob. 1890).