Ottův slovník naučný/Dryák

Ottův slovník naučný
Dryady	Dryák	Dryand.

Údaje o textu
Titulek:	Dryák
Autor:	Alois Jandouš, Čeněk Zíbrt
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 56. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související:	Theriak
Heslo ve Wikipedii: Theriak

Dryák (z řec. ϑηριαϰός, ϑηριαϰή, t. j. ἀντίδοτος), lék proti jedu, proti ukousnutí neb uštípnutí jedovatých zvířat, ve středověku oblíbený lék, připravený z množství součástek bylinných na prach utřených, které jednotlivé pokládány za léčiva nejrůznějších nemocí a v této směsi za lék universální. Vynálezcem jeho jest prý Andromachos Krétský, lékař císaře Nerona; odtud též jméno léku theriaca Andromachi. Za středověku nazývány byly d-em léky vůbec. Později říkalo se d. lékům podivné, zázračné moci, pak také s příhanou lékům šalebně vychvalovaným, neprospěšným. Posud užívá se slova d. ve smyslu husté šťávy. Jd. Zbt.