Ottův slovník naučný/Drahomíř

Ottův slovník naučný
Drahokamy	Drahomíř	Drahomyšl

Údaje o textu
Titulek:	Drahomíř
Autor:	Josef Kalousek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 912–913. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Drahomíra ze Stodor

Drahomíř (Dragomir, tak psáno ve všech starých pramenech a ještě na poč. XIV. st. u Husa), nebo novějším tvarem jména Drahomíra, manželka knížete českého Vratislava I., byla rodilá ze Stodoran, větve kmene lutického v potomním Braniborsku. Z domova byla nepochybně pohankou, v Čechách však křesťankou. Vratislav s D-í měli tři syny, Václava, Boleslava a Spytihněva, kterýž nejspíš brzo zemřel, a několik dcer, z nichž jedna slula Přibyslava. Vratislav zemřel 13. ún. 921. Ač Václavovi bylo již 18 let a on jako dědic byl hned nastolen, přece D. ujala se vlády na jeho místě, v níž brzy poskvrnila se zavražděním své tchyně Lidmily (15. září 921). Rádcové D-iny, kteří tu vraždu vykonali, pánovitostí svou popudili proti sobě potom velmože i kněžnu, pročež jeden uprchnul ze země, druhý pak s bratrem a příbuzenstvem pobiti jsou z nařízení sněmu a kněžny. Vladaření D-ino, jak se zdá, bylo i jinak nešťastné, ale netrvalo dlouho; snad asi r. 923 Václav ujal se skutečné vlády. Na Tetíně, kde sv. Lidmila byla umučena a pohřbena, dala D. postaviti kostel sv. Michala. Byvši u panujícího knížete Václava očerněna, že smýšlí také jemu o život, musila některý čas přebývati na hradě Budči; brzo však syn přesvědčil se o lichosti oné pomluvy, uvedl matku se ctí znova ke svému dvoru a žil s ní potom v nejlepší shodě, ona pak radovala se z křesťanských skutků jeho. Když Václav byl 28. září 935 zavražděn, D. jsouc též v Boleslavi přítomna, jak o vraždě uslyšela, přiběhla a plačíc sbírala údy syna svého, i činila přípravy ku pohřbu. Z toho však byla vytržena přezvěděním, že vrahové Václavovi také ji chtějí zabiti, i utekla z Boleslavě do Charvát, nepochybně těch, kteří přebývali u horní Jizery. Více se o ní neví. Legendista Gumpold a jeho pozdější pokračovatelé tuto křesťanskou kněžnu a laskavou matku, která ovšem na své tchyni těžce zhřešila, proměnili v divou pronásledovnici křesťanů a ukrutnou dračici, o kteréž bájili, že ona navedla Boleslava k zavraždění Václava, a později proklínajíc křesťanskou bohoslužbu, propadla se prý do země tam, kde nyní na Hradčanech před Lorettou a klášterem kapucínským stojí kříž. Za našich časů zase někteří dělali z D-e hrdinku nezávislosti národní a téměř mučednici slovanského obřadu, pronásledovanou od latiníků. To vše jsou smyšlénky beze všeho historického základu. Klk.