Ottův slovník naučný/Dragomirov

Údaje o textu
Titulek: Dragomirov
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 907. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Драгомиров, Михаил Иванович (rusky)

Dragomirov Michajil Ivanovič, gen. ruský (* 1830), vzdělav se na vojenské akad. v Petrohradě a byl prof. taktiky na témž ústavě. R. 1866 účastnil se jako voj. attaché pruskorakouské války a vydal o ní spis Očerki avstro-prusskoj vojny (Petrohrad, 1867; něm. Berlín, 1868). R. 1868 jmenován gen. majorem a chéfem gen. štábu v Kijevě, pak velitelem 14. divise. V ruskoturecké válce roku 1877 velel předvoji ruské armády, vynikl při přechodu Dunaje u Svištova a na Šipce těžce raněn. Po válce byl ředitelem voj. akademie, načež r. 1889 jmenován generálem pěchoty a gen. velitelem kijevského vojenského okruhu. Mimo řečený spis vydal ještě: Lekciji taktiki (2. vyd.. t., 1867); Rukovodstvo dlja boja (t., 1871); Rukovodstvo k prigotovkě otrjadov dlja boja (t., 1885—87, 3 části, něm. Hannover, 1889). Jednotlivé jeho stati vyšly v něm překladě: Gesammelte Aufsätze (Hannover, 1890) a Neue Folge gesammelter Aufsätze (t., 1891). D. náleží k vynikajícím taktikům ruským a měl nemalý vliv na vychování štábních důstojníkův. Ve svých důmyslných theoriích, spočívajících na praktické znalosti boje, přidržuje se hlavně vzoru Suvorovova.