Ottův slovník naučný/Dragošovci
Ottův slovník naučný | ||
Dragosavljević | Dragošovci | Dragouni |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Dragošovci |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 907–908. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související články ve Wikipedii: House of Bogdan-Mușat (anglicky) |
Dragošovci nebo Dragošici, panovnický rod v Multansku ve XIV.—XVI. stol. nazvaný tak po zakladateli svém Bogdanu I. Dragošovi (v. t.), který ve 2. pol. XIV. stol. vytrhnuv z Uher, založil samostatné panství multanské. Nový stát, který na počátku od Alexandra I. v ohledě církevním a politickém úplně byl zorganisován, musil válčiti stále s Uhry, Poláky a Turky za Bogdana II. (v. t.), Štěpána Velikého (1458—1504), Bogdana III. (1504—17, v. t.) a Štěpána VII. (1517—26), kterým vymřel rod D-ců v přímé linii. Z poboční větve, domáhající se trůnu, vystupuje Alexander, který však po krát-kém panování byl popraven a na stolec dosazen byl nemanželský syn Štěpána Vel., také Štěpán zvaný. Jeho syny Eliášem a Štěpánem, jenž byl r. 1551 zavražděn, vyhynula i větev poboční. Jako v jiných zemích vydávalo se i v Multansku mnoho dobrodruhů za potomky D-ců, jako řecký námořník Jakob († 1563), maloruský hetman Ivan Podkova (1578) a sedmihradský Sas Jankola r. 1580.