Ottův slovník naučný/Douwesova methoda

Ottův slovník naučný
Douwes	Douwesova methoda	Douza

Údaje o textu
Titulek:	Douwesova methoda
Autor:	Gustav Gruss
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 892. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Douwesova methoda (úloha), občas též problém dvou výšek zvaná, určuje polární výšku $\phi$ místa z měřených dvou výšek $h_{1}$ а $h_{1}$, hvězdy rektanscense $\alpha$ a deklinace $\delta$ a z doby ležící mezi oběma určeními $(t_{1}-t_{2})$. Pomocí přibližné hodnoty $\phi$ obdrží se ze vzorce:

$\sin {\frac {1}{2}}(t_{1}+t_{2})={\frac {\cos {\frac {1}{2}}(h_{1}+h_{2})\sin {\frac {1}{2}}(h_{1}-h_{2})}{\cos \phi \cos \delta \sin {\frac {1}{2}}(t_{1}-t_{2})}}$

hodnota ${\frac {1}{2}}(t_{1}+t_{2})$, jež spojena se známou hodnotou ${\frac {1}{2}}(t_{1}-t_{2})$, dá $t_{1}$ a $t_{2}$. Pomocí jedné z těchto hodnot vypočte se pak $\phi$. Douwes podal svou methodu ve tvaru:

$\sin {\frac {1}{2}}(t_{1}+t_{2})=(\sin h_{1}-\sin h_{2})\sec \phi \sec \delta \operatorname {cosec} {\frac {1}{2}}(t_{1}-t_{2})$.

O úloze té již Nonius pojednal v „De Crepusculis 1542“ a jiní. Ač neskytá theoreticky pražádné obtíže, přece úloha byla studována mnohými učenci se snahou, dáti konečným vzorcům tvar počítání přiměřený. D. m. stává se složitou, že při pozorování slunce musí se přihlížeti ke změně deklinace slunce a že při určení na moři třeba zřetel bráti na změnu místa pozorovatele určenou bussolou a logem. Literaturu viz R. Wolf, Handbuch der Astronomie, 1892, jinak i spisy nautické. Gs.