Ottův slovník naučný/Dokoupil
| Ottův slovník naučný | ||
| Dokosek | Dokoupil | Dokové |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Dokoupil |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 772. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Související články ve Wikipedii:Antonín Dokoupil, Vilém Dokoupil |
|
Dokoupil: 1) D. Antonín, spis. český (* 1851 v Tučapech na Moravě). Po studiích gymn. a na hosp. ústavě v Táboře věnoval se v Lipsku studiu národohospodářských věd a jmenován r. 1875 učitelem na hospodářské škole v Chrudimi. Na cestách svých po Německu a Holštýnsku (1874), v Alpách švýc. a rak. (1876), po Itálii (1882), Francii, Belgii a Nizozemí (1886) a po hospodářských výstavách nabyl hojných zkušeností, zvláště v oboru chovu dobytka, pěstování semene řepového a lnu a uložil je v četných pojednáních a spisech a hospodářům našim vysvětlil ve veřejných přednáškách. Jeho přičiněním zařízenbyl první trh na len v Pardubicích, založeny v Čechách močírny na len, lnářské školy v Trutnově a Humpolci a sníženy tarify pro dopravu lnu. Činnost ta zjednala mu jméno odborného znalce, tak že jmenován byl členem jury při hospod. výstavě vídeňské, zástupcem ministra orby při sjezdu lnářů rak. v Trutnově a referentem při zem. jub. výstavě v Praze. D. jest spoluredaktorem »Illustr. nauk o chovu zvířat hospod.« a »Českoslov. matice rolnické«, členem ředitelstva Ústřední hospod, společnosti pro král. České a spolupracovníkem Ottova Sl. naučného. Vydal: Die Bedeutung Lavoisier's und Liebig's in der Physiologie (1874); Der Einfluss der Industrie auf die Landwirthschaft (1875); Ani pouhé merino ani pouhé southdown (1880); Len a jeho hospod, význam pro říši Rak. a království České (1886); Kůň Percheron (1890); Die Glycogen-Theorie von Chaveau u. Kaufmann, die Zuckerbildung im Thierkörper von Prof. Seegen u. die Crevaťsche Theorie (1891); Nauka o plemenitbe (1891) a přeložil a doplnil nauku Crevatovu: J. Crevat, nouvelle méthode de rationnement (1889).
2) D. Vilém, spis. český (* 1852 v Boskovicích). Po vykonaných studiích v Brně jmenován byl gymn. prof, v Kyjově a r. 1874 ředitelem průmyslové školy v Bystřici sedmihr., odkud r. 1884 povolán byl za ředitele c. k. odborné školy sochařské a kamennické v Hořicích, kde dosud působí. D. jest rytířem rumunského řádu hvězdového a vyznamenán jest za zásluhy, jež si získal o restauraci pomníků vojenských na bojišti českém r. 1866, ryt. řádem Frant. Josefa, sas. řádu Albrechtova a prus. řádem korun. 3. tř. Vedle řady článků a pojednání z oboru technologie a školství, plánů a příspěvků do Hradů a Zámků, Methoda a Ottova Sl. naučného, upravil české vydání díla Schmidtova: Kamennické práce v pozemním stavitelství (Vídeň, 1888, s 27 tabulkami), přeložil některé české povídky pro periodické publikace bystrické, pracuje o terminologickém slovníku česko-něm. ku potřebě sochařů a kamenníků a vydal tato díla: Anwendung der algebr. Analysis auf die Lösung geom. Constructionsaufgaben (Brno, 1875); Die Bauhölzer. Ein Beitrag zur Kenntnis der Baumaterialien (Trevir, 1877, 2. vyd ); Das Eisen als Baustoff (Bystřice sedm., 1877); Die Lehrmittel u. Schillerarbeiten auf der Ausstellung in Bistritz 1878 (t., 1878); Materialien zu einem Lehrbuche der chem. Technologie für Gewerbeschulen (t., 1880 - 83, 2. sv.) a společně se Steinským a Tausikem: Průvodce po bojišti královéhradeckém (Hradec Kr., 1891).