Ottův slovník naučný/Dobruška

Údaje o textu
Titulek: Dobruška
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 739-740. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Dobruška
Č. 1186. Znak města Dobrušky

Dobruška, město na Zlatém Potoce v Čechách, v hejt. novoměstském (n. M.), okresu opočenském (4.5 km jz.), má s předměstími: horským, krajským, křovickým a novoměstským 425 d., 2767 ob. č., 7 n. (1890), děkanský kostel sv. Václava z r. 1712 s vysokou zvonicí (jako děkanský připomíná se již roku 1350), za městem kostel sv. Ducha se hřbitovy, synagogu, radnici s vysokou věží ze XVI. stol., chudobinec Mik. ml. Trčkou založený, 5tř. obecní školu, měšť. tř. pro chlapce a pro dívky a průmysl. pokračovací školu, stanici četnickou, finanční stráž, poštu a telegraf, měšťan. pivovar, akc. továrnu na likéry (LaFerme), 4 mlýny, 3 závody na výrobu bavlněného zboží, hlučné týdenní trhy na obilí a výroční na dobytek. Na krajském předměstí pěkný park s výstavní budovou, kde se r. 1889 a 1892 pořádaly krajinské výstavy. Obyvatelstvo živí se zemědělstvím a drobnými řemesly. — D. obdržela znak pánů z D-ky: dva pruhy stříbrné v červeném poli. K tomuto znaku přičinil Mikuláš ml. Trčka z Lípy (pán na D-šce v l. 1494—1516) ozdoby svého rodinného erbu: zavřenou přílbici s červenými a stříbrnými přílbicovými pokrývkami a se zlatou korunou, z níž vybíhají dva buvolí rohy, pravý barvy červené, levý stříbrné; do každého rohu zasazeno pět praporečků vodorovně nad sebou ležících, v červeném rohu praporečky stříbrné a v bílém praporečky červené (viz vyobr. č. 1186.). — Na záp. straně města, tam kde nyní jest mlýn zv. »na Hradčanech«, stával na ostrožně Zlatého Potoka staroslovanský hrad dobrušský, jehož jméno přeneseno na ves Leštno, takže nadále D-kou nazývána. D. již v nejstarší době byla sídlem dekanátu rozprostírajícího se od Solnice až k Abršpachu a dále do Kladska; plebanie pak bohatě pozemky nadána a plebán vydržoval si sám 4 kaplany se školmistrem a 6 žáků kleriků. Město také vykonávalo právo útrpné, jak dokazuje až dosud zachovaná »Smolná kniha«, obsahující rozsudky a výnosy od roku 1590; dále měla D. až do min. stol. hradby se 4 branami. Jako nejstarší majetníci D-ky uvádějí se pánové z Dobrušky (v. t.). Po nich až do r. 1494 drželi D-ku různí majetníci; t. r. panství Opočenské zároveň s D-kou koupil od Jana z Janovic Mikuláš ml. Trčka z Lípy, při jehož rodě zůstala D. do r. 1632, kdy poslední potomek rodu toho Adam Erdman společně s Valdšteinem na zámku chebském byl zavražděn. R. 1636 postoupeno panství Opočno zároveň s D-kou cizincům bratřím Rudolfovi a Jeronýmovi hr. z Colloredo-Wallsee, jejichž potomek Josef kn. Colloredo-Mansfeld Opočno drží. D. utrpěla požáry r. 1565, 1702 a nejvíce r. 1806 a 1866. V létech 1849—59 byl zde okr. soud, ale přeložen do Opočna. Roštlapil, Paměti města D-ky a panství Opočenského (Praha, 1887).