Ottův slovník naučný/Dobrouč
| Ottův slovník naučný | ||
| Dobrotivost | Dobrouč | Dobroutov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Dobrouč |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 728. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Dolní Dobrouč |
|
| Související články ve Wikipedii: Horní Dobrouč |
|
Dobrouč: 1) D. Dolní (něm. Liebenthal), far. městys v Čechách, hejt. Lanškroun, okr. Ústí n. O. (8 km vých.); 354 d., 2650 ob. č., 16 n. (1890); kostel sv. Mikuláše, 6tř. škola, mlýn, pš., telegraf a stanice rak. sev.-záp. dráhy. V lese kaple P. Marie Pomoc. Samota Končin. — 2) D. Horní (něm. Dittersbach, ves t., hejt., okr. a pš. Lanškroun (9 km s.-z.), fara Čermná; 132 d., 25 ob. č., 588 n. (1890); fil. kostel sv. Jana Křt., 2tř šk., 3 mlýny.