Ottův slovník naučný/Dobro
Ottův slovník naučný | ||
Dobrnjac | Dobro | Dobročinnost |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Dobro |
Autor: | Josef Durdík |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 721. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Dobro |
Dobro jest jednak pojem o dobrém v rozličných významech tohoto, na př. totéž jako příjemno, užitečno, krásno, mravní dobro, jednak pojem rozmanitě složený z odstínů těch, v průpovědech jako dobro vlasti, státu, národa, spolku, obce a j., kdež znamená tolik co prospěch, blaho, blahobyt. Klade-li se však důraz na mravní d., jehožto kontrární protiva jest zlo (v. t.),[red 1] stává slovo d. samostatně na jedné straně proti všem ostatním odstínům významu; ono samo pak jest d. v nejužším smyslu (das Gute, bonum, τὸ ἀγαθόν) d. naprosté, pojem vzorový, ethická čili praktická idea, uváděná vedle ideí pravdy a krásy jakožto idea nejvyšší čili dle obrazného řečení Platónova jakožto „slunce v říši ideí“, — kdežto vše ostatní mají cenu svou, ale podmíněnou a vztažitou, jsou statkové (bona, die Guter). Tato význačná rozlicha dostala se v pojem d-ra vůbec a udržela se tam, tak že při vyslovení slova zaznívá ten dvojí smysl: d. v mravním ohledu, d. naprosté — a statek (v. t.), totiž d. v ohledu relativním, vztažité. Statkové mají cenu nestejnou pro člověka, a proto pokoušeli se lidé odedávna, pořádati je tímto zřetelem, jakž jeví se již ve všední zkušenosti, v moudrosti lidové a v četných sem spadajících průpovědech („zdraví má větši cenu než bohatství“ a p.). Soustavné přemýšlení již ve starověku zmocnilo se té látky a hledělo sestrojiti jakousi stupnici dober čili statků, při čemž ovšem dospělo až k otázce, co jest vrch všeho d-ra, nejvyšší d. (summum bonum, finis bonorum), a pojmem tím pak zakládali celou nauku o životosprávě. Tu vykládali jedni, že nejvyšší d. jest zdraví, druzí, že ctnost, jiní, že sloučení mezi ctností a blahem, nebo humanita, konečně Bůh. — Ostatně ve složeninách slůvko d. zastává příslovku dobře, něm. wohl, ř. εὐ a v českém ještě jinými se nahražuje (milo-, silno-, blaho-, ladno- a j.) Dd.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Heslo „Zlo“ Ottův slovník naučný ve svých dílech 1–28 neobsahuje.