Ottův slovník naučný/Dočesná

Údaje o textu
Titulek: Dočesná
Autor: Antonín Červený
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 747. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Dočesná. V krajině rakovnické a žatecké, kde se od dávných časů provozuje světoznámé chmelaření, slavívá se v pozdním létě d., t. j. slavnost dočesávání chmele, při níž zachovávají se různé zvyky a obyčeje. Veškeři česáči, kteří byli u hospodářů zaměstnáni, shromáždí se na chmelnici, aby poslední tyče vytahali, chmel svázali, naložili a do statku odvezli. Do vozu zapřáhnou se malebně opentlení oři, česáči postaví se na vůz, majíce za klobouky kytice chmelní a v čele dva náčelníky, již mávají ozdobenými tyčemi, na nichž byl chmel ponechán. Do vesnice ujíždí se za bujné veselosti a zpěvu. U vjezdu do statku bývají obyčejně vrata zatažena chmelinou, aby hospodář poslední vůz doma zbylým česáčům byl nucen dodatečným zpropitným vykoupiti. Ve dvoře vítá hospodář česáče, načež tito zapějí píseň k slavnosti té se vztahující. Chmel se složí, za hlučného zpěvu očesá a počínají radovánky. Jídlo, pití střídá se ze zpěvem a tancem až do pozdní hodiny noční, při čemž nesmí scházeti ani hospodář, ani hospodyně. V místnostech, kde se koná veselí, postaví se ověnčené tyče s chmelem jakožto symbol slavnosti. Bohatší hospodáři dopravují někde poslední vůz s chmelem čtyřmi kozly malebně vyfintěnými. Č-ý.