Ottův slovník naučný/Divortium
Ottův slovník naučný | ||
Divorce | Divortium | Divoši |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Divortium |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 671. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Divortium [-cium], lat., rozvod, totiž zrušení manželství vůlí stran, buď obapolnou (communi consensu, čili d. v užším smyslu), nebo vůlí jednoho z nich (zapuzení, repudium). Ve starší době dalo se d. pouze výjimkou z příčin důležitých, avšak koncem republiky rozmohlo se svévolné d. povážlivou měrou přes censorské důtky proto udílené a přes majetkové ujmy nastupující v příčině věna Lex Julia de adulteriis nařídila proto, aby d. bylo vykonáno před 7 dospělými občany římskými. Za křesťanství dovoleno d. pouze z příčin zákonem ustanovených, neb obapolné. Justinián však toto zakázal v zájmu náboženském, připustiv d. jen pro válečné zajetí, složení slibu čistoty a impotenci mužovu. D. dělo se při manželství uzavřeném confarreatione (viz Confarreatio) podobnou formou, diffareací, při manus pak remancipací, jinak bez formy až do lex Julia; později odevzdáván druhé straně spis (libellus repudii).