Ottův slovník naučný/Divišov

Ottův slovník naučný
Diviš Čistecký	Divišov	z Divišova

Údaje o textu
Titulek:	Divišov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 670. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Divišov (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Divišov, Divišov (Bystřice nad Pernštejnem), Divišov (Sušice)

Č. 1158. Znak města Divišova

Divišov: 1) D., ves v Čechách, obec Dlouhá Ves, hejt., okr. a fara Sušice (2.5 km j.), pošta Dlouhá Ves; 12 d., 102 ob. n. (1890), mlýn. D. až do r. 1786 byl popl. dvorem města Sušice, kdy s povolením cís. Jos. II. odprodán. — 2) D., město t., hejt. Benešov, okr. Vlašim (9 km s.); 209 d., 1740 ob. č., 4 n. (1890), děk. chrám Nanebevzetí P. Marie z r. 1746 a v něm hrobka hr. ze Šternberka, v níž pochována dcera Jiřího Poděbradského Eliška r. 1442 zemřelá, radnice, 5tř. ob. šk., 1tř. něm. žid., četnická stanice, poštov. a telegr. úřad, továrna na samety a plyše, mlýn, cihelna a 4 výroč. trhy. Obyvatelé živí se rolnictvím, malými řemesly a drobným obchodem. — V XV. stol. na žádost pánů ze Šternberka D. stal se městem a zároveň nadán znakem: modrým štítem se stříbrnou městskou zdí, s cimbuřím s otevřenou branou, nad ní zlatá osmipaprsková hvězda šternberská (vyobr. č. 1158.). Založen byl D. některým z předků hr. ze Šternberka, nejspíše od Diviše z Divišova na poč. XIII. stol., jenž také nedaleko D-a vystavěl hrad Šternberk nad Sázavou. R. 1742 zničen D. velkým požárem, při němž shořel starobylý kostel a fara se všemi farními knihami.

3) D., ves na Mor., hejt. Nové Město, okr. a pš. Bystřice, fara Rozsochy; 38 d., 213 ob. č. (1880).