Ottův slovník naučný/Dispache

Ottův slovník naučný
Dison	Dispache	Dispar

Údaje o textu
Titulek:	Dispache
Autor:	Jaroslav Haasz
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 609. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Dispache [-paš], franc., dispacio [-pačo] ital., je výpočet a rozvrh škod námořních, zvláště při havarii veliké. D. dělá se na místě určení nebo v konečném přístavě (čl. 729–731 obch. zák. něm.; Čl. 414–16 code de comm.) dle práva tam platného. Plavec má se postarati o ni bez průtahu, sice může každý účastník na ni naléhati. D. dělají osoby zřízené k tomu vůbec nebo určené soudem, dispacheurové (fr. régulateur des avaries, angl. average stater), jimž účastníci mají předložiti potřebné listiny; dle práva franc. tyto znalce určí soud a v cizině konsul nebo místní úřad. Pro námitky stran proti d-i bývá určena krátká lhůta a řízení stručné; na základě d. potvrzené soudem lze obyčejně vésti exekuci. D. obsahuje krátké líčení nehody, kterou škoda povstala dle denníku lodního, dle osvědčení (Verklarung) a j. listin, pak určení ceny lodi, nákladu a dovozného, výpočet útrat a škod a rozvrhy škody na účastníky. (Příklad uvádí Lewis, Deutsch. Seerecht II. 76.) Pokud má pojistitel tuto škodu nahraditi, jest i pro něho d. rozhodnou a nemůže jí z pravidla ani odporovati, nesrovnáváli se s právem místa, kde d. dělána (čl. 839, 841 obchodního zák. něm.). Útraty d. patří také k havarii velké a pojistitel je musí nahraditi (čl. 708, 838 t.). Některé podmínky pojistné žádají, by d. byla pojistiteli předložena. Hsz.