Ottův slovník naučný/Diktovati
Ottův slovník naučný | ||
Dikte | Diktovati | Diktynna |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Diktovati |
Autor: | Petr Durdík |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 535. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Diktovati (z lat.), někomu něco předříkávati nebo do péra říkati, aby to psal. Zvláště ve škole často učitel žákům diktuje, na př. stať ku překladu určenou, poučku nebo pravidlo k memorování uložené a pod. Na učiteli se žádá, aby při diktováni vyslovoval nahlas, zřetelně a dosti zvolna, ale aby neopakoval, co jednou řekl, leč v řídkých výjimkách. Když se žákům učivo diktuje, místo aby se jim ukazovalo (názorné vyučování) nebo vykládalo (akroamatická forma), jest to učebná forma diktující čili předříkávací. Dokud nebylo vhodných učebnic, jako za středověku, forma ta byla velmi oblíbena; nyní se zavrhuje nebo co nejvíce obmezuje, poněvadž zvyká žáky bezmyšlénkové, mechanické práci. – D. znamená též někomu něco přisouditi neb uložiti, zvláště práci nějakou nebo trest. PD.