Ottův slovník naučný/Derbend

Ottův slovník naučný
Derbe	Derbend	Derbendži

Údaje o textu
Titulek:	Derbend
Autor:	Emanuel Fait
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 327. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Derbent (anglicky)

Derbend (pers., závora) viz Bend. Jest jménem míst položených na průsmycích, z nichž nejznamenitější jest D. (v Orientu zv. Báb-el-abváb, t. j. brána bran, neb Báb-el-hadídí, t. j. železná brána) přístavní město na záp. břehu Kaspického moře, v dagistánské oblasti, na 42° 4′ s. š. a 45° 33′ v. d. D. uzavírá průsmyk Derbendskou bránu, táhnoucí se mezi mořem a výběžkem Tabasaranských hor. Je to jediná příhodná přirozená cesta ze stepí předkavkázských za Kavkáz. D. má vzhled velmi romantický, domy rozestavené v dlouhém, úzkém pruhu na úbočí vrchu, jsouc na 4,5 km dlouhé. Na severu a jihu chráněno jest vysokými zdmi a citadellou Naryn-kale. Z památných budov vyniká krásná ruská kathedrála; vedle toho jest tam kostel armenský a pět mešit. Zámek býval sídlem mocných chánů a zachovaly se z těch dob mnohé komnaty, vyzdobené s orientálským přepychem; vedle jest rozsáhlá zahrada se všelikým jižním rostlinstvem a s rozkošnými perskými kiosky. Obyvatelstvo (14.185 r. 1886) jest pestré; vedle Rusů usazeni tam Kumykové, Arméni, Židé, Turkmeni i zástupci různých kmenů horských; živí se rolnictvím, řemesly, rybářstvím a obchodem. Za městem rozkládá se muhammedánský hřbitov se vzácnými kufickými nápisy a mausoleem, v němž pohřbeno 40 hrdin s vůdcem svým Selmán ben-Rabíou. V D-u jsou úpravné veřejné lázně a vodovod, kterým se přivádí zdravý nápoj z hor. Západně od města táhnou se rozvaliny zdi zvané Dag-bary (v. t.). Petr Vel. opanoval D. r. 1722, ale již r. 1736 vrácen přístav Persii, pak znova byl dobyt r. 1796, ale trvale připojen k říši ruské až r. 1806. — Derbendská zeď viz Dag-bary. Ft.