Ottův slovník naučný/Deputát
| Ottův slovník naučný | ||
| Deputace | Deputát | Deputatus |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Deputát |
| Autor: | Václav Feršman |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 325. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Deputát |
|
Deputát (z lat.) slove úhrn požitků naturálních, udílených dělníkům ke stálé službě ustanoveným (čeládce), služebníkům i úředníkům vedle platu na penězích, jakožto předem vyjednaná odměna za službu. Za d. dávají se hlavně věci z hospodářství vlastního pocházející (zrní obilné a luskovinné, brambory, mléko a pod.), dle potřeby však i jiné (sůl, palivo, svítivo a pod.). Obyčejně vydává se d. po určitých lhůtách v množství přesně ustanoveném; mnohdy vyměřuje se však některá čásť d-u neurčitě (na př. dříví tolik, kolik se spálí), nezřídka pouze jako právo k užitkům, jejichž míru deputátník vlastním přičiněním může zvýšiti; mohou na př. býti částí d-u užitky nějakého kusu dobytka hospodáři náležejícího a hospodářovou pící živeného („deputátní kráva“), nebo může deputátníkovi k používání ponechán býti pozemek („deputátní pole“) atd. — Potřeba odměňovati služby z většího dílu d-em jeví se, jakmile dělnictvo ženaté, ke stálé službě zjednané a na statku usídlené nemá snadné příležitosti, kdykoli za cenu přiměřenou koupiti, čeho k živobytí nutně potřebuje; proto jest zejména v krajinách odlehlejších a rozsáhlými velkostatky vyplněných obyčejem, jednati čeládku na d. V krajinách s drobnějšími statky a hojnými osadami, v nichž kdykoli koupiti lze, čeho k živobytí třeba, přestává udílení d-u býti nezbytným a bývá zavrhováno, jelikož obmezuje v jistých směrech volnost hospodáře jakožto výrobce i deputátníka jakožto spotřebovatele. Přes to však poskytuje částečné odměňování služeb d-em za všech okolností některých výhod, z nichž nejpodstatnější jsou tyto: 1. D-em zabezpečuje se dělnictvu v každém případě slušné ukojení nejdůležitějších životních potřeb, jez jinak ohroženo jest kolísáním cen tržních i různými neblahými příhodami. 2. Za služné, d. nahrazující, nelze na trhu koupiti tolik zboží, kolik d-em se dává, nýbrž alespoň o tolik méně, kolik obnáší výdělek překupníků. Hospodář odbude při odměňování služeb d-em jistou čásť výrobku svých na statku samém a uspoří tudíž výlohy spojené s jejich dopravou na trh a prodejem. Plyne tedy z d-u úspora čeládce i hospodáři. 3. Ježto d. skládá se v podstatě z výrobků domácích, stává se čeládka d-em účastnou výsledků vlastní práce své a jakost sklizených plodin má pro ni důležitost nemenší, než pro hospodáře samého. Tím sbližují se zájmy čeládky se zájmy hospodářovými a čeládka poutá se, zvláště ponecháno-li jí zároveň k užívání pole deputátní a pod., větší měrou ku statku, než odměňují-li se služby její pouhými penězi. Odměňováni d-em dlužno přesně lišiti od zlopověstné „soustavy truckové“, při které dělnictvo místo vyjednané mzdy dostává zboží nebo poukázky na zboží. — D. znamená také tolik co Apanage (v. t.). Frš.