Ottův slovník naučný/Depurace

Ottův slovník naučný
Deptford	Depurace	Depurantia

Údaje o textu
Titulek:	Depurace
Autor:	Jiří Tilšer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 324. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Depurace (z lat.), vyčištění. — D. ve právnictví jest výmaz závad knihovních. Kdo zcizí nemovitou věc, na které váznou knihovní závady, není dle zákona povinen, dříve břemena tato dáti vymazati; povinnost taková bývá však smluvena, ač nepřevezme-li nabyvatel dluhy na statku váznoucí na srážku smluvené úplaty jakožto osobní dlužník. Podobná úmluva jest nevlastní smlouvou ve prospěch posavadního oprávněného, jenž nabývá žaloby na nabyvatele jakožto na osobního dlužníka, jakmile k smlouvě výslovně nebo mlčky přistoupí. Pokud úmluv takých není, je nový nabyvatel, ne sice jakožto osobní dlužník, nýbrž jakožto vlastník zavaděné nemovitosti povinen snášeti výkon obsahu práv knihovních. Ostatně souvisí d. s právem nabyvatelovým, žádati na předchůdci za správu. JT.