Ottův slovník naučný/Demagog

Ottův slovník naučný
Démádés	Demagog	Demanda

Údaje o textu
Titulek:	Demagog
Autor:	Jiří Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 268. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: demagogie

Demagog (z řec. vůdce lidu). Oproti apathii širších vrstev lidu vždy vyskytali se lidé, kteří stotožňujíce svůj vlastní zájem se zájmem tříd utlačovaných, snažili se buď výmluvností neb skvělými skutky strhnouti lid za uskutečněním svých snah, nesoucích se k převratům v dosavadním ústroji veřejném nebo společenském. Při tom ovšem není vyloučeno, že úmysly takových d-ů byly šlechetné; avšak již od těch dob, kdy v Athénách po smrti Perikleově jirchář Kleón uchopil se pomocí prodajné a nemravné luzy řízení záležitostí veřejných, jež dopomohlo mu ke značnému bohatství, přikládá se slovu d. význam člověka, jenž za úmysly ryze sobeckými snaží se zvrátiti dosavadní poměry právní sváděním lidu na bezcestí. Prostředky, jichž d-ové užívají, ovšem musí býti přizpůsobeny poměrům časovým a povaze lidu, má-li agitace míti úspěch; za starších dob působily tu ponejvíce řeči na vhodných místech pronášené, dary na penězích a jiné výhody lidu skýtané a někdy i skutky válečné, kdežto za našich dnů vedle immunity poslanecké najmě svobody tisku bývá někdy zneužíváno d-y na rozpoutání vášní lidu a k využitkování jich na vlastní prospěch. Pžk.