Ottův slovník naučný/Decurio
| Ottův slovník naučný | ||
| Decuria | Decurio | Decussatim |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Decurio |
| Autor: | Josef Miroslav Pražák |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 126. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Decurio (lat.): 1) Načelník dekurie, t. j. oddělení jízdy o 10 mužích. Turma o 30 mužích dělila se ve tři decurie, v čele každé byl d. a náčelník první decurie velel pak celé turmě. – 2) V municipiích a osadách slove d. člen městské rady, která po latinsku často se nazývá ordo decurionum anebo decuriones. Postavení a funkce jeho odpovídají analogicky postavení a funkcím senátora v Římě. – 3) Za doby císařské byl d. cubiculorum úředník císařského paláce, jehož činnost lze srovnati s funkcí vrchního komořího. Pk.