Ottův slovník naučný/Deštná

Údaje o textu
Titulek: Deštná
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 398–399. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Deštná
Související články ve Wikipedii:
Deštná (Dubá), Deštná (okres Jindřichův Hradec), Deštné v Orlických horách

Deštná: 1) D., město v Čechách na potoku t. jm., hejtm. Pelhřimov, okr. Kamenice n. L. (10 km jz.); 237 d., 1431 ob. č. (1890), kostel sv. Oty, radnice, 5tř. šk., pošta, četnická stanice a 2 mlýny. Obyv. živí se rolnictvím a řemesly. Týdenní a 6 výroč. trhů, zvláště na dobytek. V D-né jsou lázně s kaplí sv. Jana Křt., okolo r. 1599 objevené, nyní skoro již zapomenuté; Balbín o nich se zmiňuje, klada je hned po Teplicích a Karl. Varech. V okolí dolovalo se na žel. rudu, která se dovážela do hutí ve Včelničce a Kamenici, ale pro nedostatek kommunikace a velikou soutěž obé zaniklo. — D. připomíná se v listině Vítka, syna Jindřicha Vítkovce, zakladatele hradu Jindř. Hradce, kterouž zde Německým rytířům daroval 10 lánů s rybníkem, mlýnem a řekou. Tito pak zde se usadivše, bezpochyby kostel v D-né založili, jenž nyní je stavba z části gotická, z části baroková. Kol r. 1300 jmenuje se D. místem trhovým a okolo r. 1360 dosazen na zdejší faru Michal Želetavský jako farář. Od hr. Slavatů a pánů z Rožmberka, kteří byli majetníky D-né, obdrželo městečko rozličné výsady a privileje, jakož i právo k výročním a týdenním trhům. R. 1795 lehlo město požárem, při čemž i farní matrika a městský archiv shořely. R. 1774 a 1846 opět město úplně lehlo popelem. Na městečko povýšena a městským znakem nadána D. v XV. st. od pánů z Rožmberka (Vítkovců), jejichž rodinný znak jí byl propůjčen, totiž červená pětilistá růže v poli stříbrném. Znak ten jest totožný se znakem města Bavorova (vyobr. č. 484.). — 2) D., Deštné, far. ves t. na úpatí hory Velké Deštné (1144 m n. m.) v Orlických Horách, hejtm. a okr. Nové Město n. M. (14 km vých.); 55 d., 436 ob. n., 5 č. (1890), kostel sv. Maří Magd. (z r. 1726), 3tř. šk., pošta, několik horských mlýnů, pila, bělidlo, pálení dřevěného uhlí a smůly. Na blízkém vrchu poutnická kaple P. Marie. Obyvatelé živí se hlavně tkalcovinou. — 3) D., Deštno (něm Töschen), far. ves t., hejtm., okr. a pošta Dubá (2.5 km jz.); 58 d., 335 n. ob. (1890); kostel sv. Václava, 2tř. šk., fid. dvůr, mlýn.