Ottův slovník naučný/Dar jitřní

Údaje o textu
Titulek: Dar jitřní
Autor: Jan Jaromír Hanel
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 40. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jitřní dar

D. jitřní (donum matutinale, Morgengabe), v právu něm. původně dar manžela učiněný manželce pravidelně nazejtří po svatbě. Zvyk, d. jitřní uděliti, vyskytuje se zejména u Franků velmi záhy (Greg. Tur. IX. 20) a v sepsáních národních práv germánských, zvláště franckých i longobardských dosti podobná ustanovení o d-u jitřním nalézáme. D. jitřní nejevil se snad uznáním panenskosti manželčiny, významu toho nabývá teprve ve XIII. stol. a v zemských právech, a to dosti sporadicky, XVI. stol. (na př. reform. bavorsk. pr. z. r. 1518 tit. XLV. čl. 7.). D. j. skládal se původně výhradně z movitostí, teprve v pozdějším právu středověkém určuje se ve smlouvách manželce druhdy v důchodech z pozemků manželu náležejících nebo v určité části (pravidelně jedna třetina) oněch statků, jež manželé za trvání manželství společnou prací získají (tertia pars collaborationis), i nabývá tím povahy podílu vdovského. U šlechty něm. zachoval se d. j. až do dob nejnovějších (v Sasku do r. 1829), nemá však nyní již žádného významu, ačkoli ve starších občanských zákonnících (Cod. Max. bav. c. I. 6. § 16.; P. L. R. II. 1. § 206–7 ; Rak. ob. zák. § 1232.) ustanovení o d-u j-m se ještě nalézají. Saský obč. zák. z r. 1863, jakož i návrh nového občan, zákonníka pro říši Něm. o d-u j-m již se nezmiňují. –l.