Ottův slovník naučný/Commodus

Ottův slovník naučný
Commodum	Commodus	Commonalty

Údaje o textu
Titulek:	Commodus
Autor:	Antonín Havránek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 553. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Commodus

Commodus [ko-] L. Aelius Aurelius, též Marcus Antoninus (* 161 v Lanuviu – † 192 v Římě), římský císař v l. 180–192, syn cís. M. Aurelia a Faustiny. R. 166 obdržel titul „caesara“, r. 172 přijmení „Germanicus“ snad proto, že provázel otce svého do Germanie a r. 175 táhl s otcem proti Avidiovi Cassiovi, místodržiteli v Syrii. Roku 176 obdržel titul „imperatora“, r. 178 táhl s otcem proti Germanům a Sarmatům na Dunaji, a když M. Aurelius poraziv barbary zemřel v táboře u Vindobony, C. vešel s Germany v mír, dle něhož mělo vojsko římské opustiti všechny pevnosti zadunajské, a vrátil se do Říma. Zde odstranil rádce otcovy a zřídil si nový dvůr, při němž první místo zaujal Anteros, později Perennis, náčelník praetorianů († 185). Co tito mužové řídili záležitosti státní, C. oddal se zábavám a vystupoval jako „Hercules Romanus“ v amfitheatru v zápasech gladiatorských, nic nedbaje, že zatím loupežné roty plenily Gallii a že vzpoury vypukly v různých končinách říše římské, jako v Britannii, Africe, mezi židy a j. Když pak r. 184 odkryto bylo spiknutí od jeho vlastní sestry Lucilly proti němu zosnované. jal se páchati největší ukrutnosti. Jsa od té doby nedůvěřiv ku každému, dal mnoho vznešených osob popraviti a jmění jejich konfiskoval; popravena také císařovna Crispina, obviněna byvši z věrolomnosti, načež Marcia, jeho souložnice, povolána ku dvoru. Jeho nedůvěřivosti neušel ani Perennis, jenž dovedl udržeti kázeň ve vojsku, a proto od nespokojeného vojska obviněn z vládychtivosti; byl bez vyšetřování vydán praetorianům a s rodinou svou zavražděn. Po něm zaujal první místo v radě G. Cleander, propuštěnec, jenž říši ničemně spravoval. Poněvadž hry C-dovy pohlcovaly veliké sumy peněz, zvyšovány daně i cla, úřady prodávány a rozsudky kupovány. Drahota potom nastalá dovršila nespokojenost lidu a způsobila pád Cleandrův (189). Tak žil C. dále zábavám a zločinům, dávaje se zobrazovati na mincích jako bůh a jména měsíců měně dle svých jmen a titulův, až r. 192 zosnováno proti němu spiknutí, v jehož čelo postavili se náčelník praetorianů Laetus, komoří Eclectus a vlastní milenka císařova Marcia, když sami necítili se býti jistými. Marcia namíchala mu jedu, a když neúčinkoval, dali jej od athleta Narcissa zardousiti. Senát prohlásiv jej za nepřítele vlasti, dal sochy jeho zničiti. – Život jeho popsali Řek Herodianos a Říman Dio Cassius. AH.