Ottův slovník naučný/Collegium

Ottův slovník naučný
Collegia philobiblica	Collegium	Col legno

Údaje o textu
Titulek:	Collegium
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 511. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Collegium [ko-], lat., sbor, spolek. V Římě sluly tak zvláště sbory kněžské (c. pontificum, augurum atd.). – Původ náboženský a organisaci takovou měly také spolky řemeslníkův (c-ia opificum) a podobné jednoty, jichž hlavním účelem bylo ctění božstva jistého a společné bohoslužby. Pro mnohé nepořádky a výstřednosti spolků takových zakázány usnesením senátu z r. 64 př. Kr. až na spolky veřejně užitečné. Tribun P. Clodius Pulcher obnovil je sice r. 58 a užíval zvláště spolků, zřízených k uctívání lárů na křižovatkách (c-ia compitalicia), k politickým účelům; dřívější zákaz obnoven však Caesarem (lex Iulia) a ku zřízení jich bylo potřebí svolení senátu kromě spolků starobylých nebo dovolených všeobecným zákonem (jako spolky pohřební, c-ia tenuiorum, funeraticia). Ostatní byly nedovolenými (illicita) a nepovažovány za osobu právní. Ze spolků živnostnických nejdůležitějšími byly c. naviculariorum (plavců) dopravujících obilí do Říma, pistorum (mlynářů); suariorum a boariorum, dodávajících maso vepřové a hovězí; za to měli od státu určité platy v penězích i potravinách a jiné výhody, jsouce na př. osvobozeni od poručenství, mohli nabývati odkazův atd. Správu vedli magistri, volení členy, mající k ruce různé úředníky (tribuny, aedily, praefekty atd.). Jednání právní a processy vedl za c. syndicus (actor, defensor). V říši Byzantské bylo přistoupení a trváni v některých c-iích nuceným; mnohá zrušena z příčin náboženských a vůbec zanikla s říší Římskou. Středověké cechy vznikly úplně neodvisle od římských c-ií. V středověku zvány c-ia různé sbory úřední (soudců, radů, kurfirštův atd.), pak kláštery a vychovací ústavy kněžské (kollej). C. (sacrum) sluje také sbor kardinálův a jednotlivé jeho oddíly.