Ottův slovník naučný/Cirkulární choromyslnost

Ottův slovník naučný
Cirkulář	Cirkulární choromyslnost	Cirkulární křivka

Údaje o textu
Titulek:	Cirkulární choromyslnost
Autor:	Karel Kuffner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 396. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Cirkulární choromyslnost, odrůda občasného šílenství. Vyskytuje se jen u osob, na kterých lpí značná přítěž dědičné náchylnosti. Skládá se ze dvou v úplném kontrastu k sobě stojících období; trudnomyslnosti (stadium melancholické) a chorobné rozjařilosti (stadium maniakální), která sice někdy obdobím zdánlivého zdraví (lucidum intervallum) jsou přerývána, ale to jen řidčeji, tak že nemocný střídavé z jednoho stavu do druhého upadá a nikdy již z toho kruhu (odtud cirkulární) nevybředá. Jednotlivá období trvají buď jen několik dní, nejčastěji několik měsíců, ale mohou provléci se i na 1—2 léta. Období trudnomyslnosti jest z pravidla delší. Choroba liší se od obyčejné zádumčivosti (melancholie) a od obyčejné třeštivosti (manie) především již mírnější hloubkou nálady chorobné; dále tím, že nemocný je si vždycky do jisté míry své chorobnosti vědom a hlavně tím, že cirkulární šílenec jest od narození osobou fysicky a duševně abnormální, kdežto obyčejný melancholik a maniak mohou před onemocněním i po něm těšili se úplnému zdraví. C. ch. má svoje analogon v neustálém kolísání veselé a chmurné nálady mysli, jakému i nejzdravější člověk po celý život jest podroben. O přesnou charakteristiku tohoto tvaru choromyslnosti přičinil se Francouz Falret. Kfr.