Ottův slovník naučný/Chiffre
| Ottův slovník naučný | ||
| Chiffonnier | Chiffre | Chigi |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Chiffre |
| Autor: | Josef Mrkos |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 173–174. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Kryptografie |
|
Chiffre [šifr], franc., pův. číslice, cifra, pak značka, šifra, tajné písmo nebo znamení. Písmo to v nejjednodušších tvarech bylo známo již Židům, u Řeků zmiňuje se o něm Hérodot a Plutarch, rovněž Caesar a Augustus měli své tajné abecedy. Chiffrování předpokládá dechiffrování, t. j. přečtení ch-ry dle klíče nebo bez něho. Klíčem rozumí se tajný, smluvený způsob, dle něhož se písmo obyčejné přepisuje do písma chiffrového. Aby se zatajila, pokud možno, methoda, dle níž je ch-ra psána, vkládají se do ní bezvýznamné značky nebo slova psaná písmem nechiffrovaným; také značky opaku, jež udávají řešiteli, že se chiffre má právě obráceně rozuměti, nebo značky ch-ru annullující, jež znamenají, že jest pouze na oko zaslána, se vyskytají. Ch-ry rozdělují se na jednoduché písmenové, při nichž každé písmeno značí jiné, určité písmeno, a na slabičné a slovní, hojně se vyskytující v diplomatické korrespondenci. Ch-ry písmové sestavují se dvojím způsobem: 1. písmeno se nahrazuje jiným písmenem nebo číslicí, aniž mění místo a 2. písmena se přestavují. Prvý druh chiffer dělí se nejprve na ch-ry s jednoduchým klíčem, t. j. písmeni a obyč. písma odpovídá jiné písmeno nebo číslice v chiffře. Do skupiny těchto chiffer náleží tajné písmo, jehož užíval Caesar. Každé písmeno písma obyč. nahrazuje se v písmu Caesarově jiným; jest to tedy prostá záměna písmen. Rovněž jednoduchá je ch-ra vokální. Sestavíme si abecedu zcela libovolně do mřížky, jež jest na t. zv. základní čáře označena samohláskami a, e, i, o, u, y[red 1] a na čáře pomocné y, u, o, i, e, a. Na př. Naučný Slovník přechiffrujeme takto: vyhledáme v mřížce písmeno n, které jest určeno v levo samohl. o, směrem vzhůru samohl. y; tedy n = oy, a = ie atd.
| a | e | i | o | u | y | |
| y | m | l | ů | ď | o | ř |
| u | k | ch | h | v | p | u |
| o | i | j | x | e | ť | n |
| i | d | a | g | ž | s | q |
| e | á | č | y | f | r | t |
| a | b | c | ě | z | š | ň |
oyieuyeeoyeiiuyeyuuooyoaua =
Naučný Slovník
Aby se dechiffrování stížilo, lze samohláskovou ch-ru prokládati souhláskami nebo skupinami souhlásek, které jsou pro ni bez významu. Jiný druh těchto chiffer zdokonalil Klüber. Sestrojí se dvě kruhové desky, z nichž menší má rafiji, obě pak na obvodu v libovolném pořádku abecedu. Otočíme-li na některé písmeno větší desky rafiji s menší deskou, jest to písmeno počátkem nové abecedy. Chiffruje se tak, že se buď při každém písmeně obyč. písma mění abeceda, neb aspoň při každém slově.
Ch-ry se složeným klíčem jsou takové, jichž obyč. písmo se chiffruje několika abecedami; písmeno a může tedy býti v chiffře označeno brzo písmenem d nebo f, x atd. Aby se stanovil pořad tajných abeced, smluví se heslo a to buď určité slovo (vlastní jméno), nebo číslo; kolik písmen nebo číslic v hesle, tolika abecedami se chiffruje. Sem patří především ch-ra Tritheimova, která záleží v tom, že se chiffruje dle řady abeced číslovaných při čáře pomocné, jejichž písmena jsou diagonálně sestavena.
| a | b | c | d | e | f | g | h | i | k | l | m | ||
| 1 | b | c | d | e | f | g | h | i | k | l | m | n | atd.
|
| 2 | c | d | e | f | g | h | i | k | l | m | n | o | |
| 3 | d | e | f | g | h | i | k | l | m | n | o | p | |
| 4 | e | f | g | h | i | k | l | m | n | o | p | r | |
| 5 | f | g | h | i | k | l | m | n | o | p | r | s | |
| 6 | g | h | i | k | l | m | n | o | p | r | s | t | |
| 7 | h | i | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | |
| 8 | i | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | v | |
| 9 | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | v | y | |
| 10 | l | m | n | o | p | r | s | t | u | v | y | z | |
| atd. | |||||||||||||
Bezpečnost Tritheimovy ch-ry roste tím více, čím více abeced se užívá; abeceda mění se dle smluveného pořádku buď při každém písmeně, nebo aspoň při každém slově; na př. Ohlas písní ruských chiffrovaný tak, že se při každém slově mění abeceda směrem čáry pomocné a to na lichých místech, vypadá:
Ch-ra multiplikační (ch. quarré, ch. indéchiffrable), oblíbená ve Francii; pořídíme si podobnou tabulku alfabet, jakou sestavil Tritheim, jen že místo cifer při čáře pomocné napíšeme abecedu směrem s hora dolů. V předešlé chiffře byl klíč číslicový 1, 3, 5, 9 … 22., zde pak jest klíčem slovo; ostatně je pochod týž.
| Depeše: | O | h | l | a | s | p | í | s | n | í | r | u | s | k | ý | c | h | ||
| Klíč: | P | r | a | h | a | P | r | a | h | a | P | r | a | h | a | P | r | ||
| gbmithetykiottztb [red 2] | |||||||||||||||||||
Jí podobá se ch-ra Napoleona I.; tabulka s abecedami jest sestavena tak, že na dvě písmena pomocné řady připadá jedna abeceda na polovici rozdělená a že první písmeno z řady pomocné označuje se v chiffře písmenem z druhé polovice abecedy. Tedy dle klíče f písmeno t = e a dle klíče e písmeno e = t.
| a | a | b | c | d | e | f | g | h | i | k | l | z |
| b | m | n | o | p | r | s | t | u | v | y | z | y |
| c | a | b | c | d | e | f | g | h | i | k | l | v |
| d | u | o | p | r | s | t | u | v | y | z | m | u |
| e | a | b | c | d | e | f | g | h | i | k | l | t |
| f | o | p | r | s | t | u | v | y | z | m | n | s |
| g | a | b | c | d | e | f | g | h | i | k | l | r |
| h | p | r | s | t | u | v | y | z | m | n | o | p |
| atd. | ||||||||||||
| Depeše: | N | a | p | o | l | e | o | n | B | o | n | a | p | a | r | t | e | |
| Klíč: | L | y | o | n | L | y | o | n | L | y | o | n | L | y | o | n | L | |
| hzihrphgtdgtkzkay . | ||||||||||||||||||
Vedle duchaplné methody Krohnovy patří k ch-rám písmenkovým velmi jednoduchá a praktická ch-ra hrab. Gronfelda. Třeba při ní stanoviti přesně pořad a počet písmen v abecedě a pak míti v paměti klíč, kterýmž je zde řada číslic. Jako při methodě Napoleonově píšeme pod písmena depeše písmena klíče, tak zde píšeme cifry klíče. Chiffruje se tak, že se místo písmene obyč. písma píše písmeno o tolik míst v abecedě pozdější, kolik ukazuje číslice pod ním napsaná. Abeceda budiž: a, b, c, d, e, f, g, h, i, k, l, m, n, o, p, r, s, t, u, v, y, z.
| Depeše: | G | r | o | n | f | e | l | d | o | v | a | c | h | i | f | f | r | a | |
| Klíč: | 1 | 8 | 9 | 6 | 1 | 8 | 9 | 6 | 1 | 8 | 9 | 6 | 1 | 8 | 9 | 6 | 1 | 8 | |
| hbaugnvkpfkiispmsi | |||||||||||||||||||
Sestavíme-li dle některé normy slova tak, aby určité slabiky jejich chiffrovaly depeši, nazýváme ch-ru takovou slabičnou. V diplomatické korrespondenci, která tímto vyšším slohem píše, najdeme nyní téměř výhradně chiffrování slovy, ba celými frasemi. Methoda sestavovati tyto depeše jest velmi jednoduchá. Zvolí se slovník toho jazyka, jímž se chce psáti, při čemž jest nutno, aby měl na stránce dva sloupce. Každé slovo depeše se vyhledá ve slovníku a místo něho píše se do ch-ry slovo z druhého sloupce, proti němu vytištěné. Mezi tato slova vkládají se frase bezvýznamné a sestavují se tak na pohled zcela nevinné depeše.
I na bílé kraje karet lze v určitém pořádku psáti písmena tajné depeše, jakož i ve mřížky; tu píšou se písmena buď v pořádku přirozeném, nebo shora dolů po způsobu čínského písma, nebo diagonálně a umluveným způsobem se přepisují. Zajímava jest methoda bodová, zdokonalená Kircherem.
| a | b | c | d | e | f | g | h | i | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | v | y | z | |
| Chiffry | 10, | 13, | 7, | 9, | 1, | 20, | 11, | 5, | 2, | 14, | 8, | 3, | 19, | 6, | 21, | 15, | 4, | 16, | 12, | 18, | 22, | 17, |
| Depeše: | Ráno v sedm hodin... | |||||||||||||||||||||
Počíná se chiffrovati od smluvené písmeny v novinách, knize nebo dopise. Pod r je číslo 15, což znamená, že od počátečného místa odčítáme 14 písmen a 15. označíme bodem, při a odčítáme 10 písmen od konečného bodu písmene r (15) a 10. písmenu zase označíme bodem atd. Jiný způsob: měřítkem 22 mm dlouhým odměříme na bílé niti 15 mm a inkoustem uděláme tečku (r), odtud 10 mm (a) a opět tečku, 19 mm (n), 6 mm (o) atd., až vychiffrujeme depeši.
Konečně nutno uvésti ještě jeden druh chiffer. Ustřihneme čtverec silnějšího papíru; na něm si nakreslíme síť, jejíž některá okénka vyřežeme. Do těchto prázdných okének vpisují se písmena depeše v poloze I. Potom otočíme čtverec o 90° v levo do pol. II. a píšeme znova do prázdných okének atd., až se vrátí do původní polohy. Rozumí se, že prázdná okénka nesmějí přijiti na okénka již popsaná.
| I. | |||||||
| IV. | ██ | ░░ | ██ | ██ | ░░ | ██ | II. |
| ██ | ██ | ██ | ░░ | ██ | ██ | ||
| ░░ | ██ | ██ | ██ | ██ | ░░ | ||
| ██ | ██ | ██ | ░░ | ██ | ██ | ||
| ██ | ░░ | ██ | ░░ | ██ | ██ | ||
| ░░ | ██ | ██ | ██ | ██ | ██ | ||
| III. | |||||||
Depeše: »Přijedu rychlíkem ve dvanáct do Prahy. Anna«, tímto způsobem chiffrovaná vypadá:
| p | p | c | r | ř | d |
| h | a | v | i | a | h |
| j | l | n | i | k | e |
| á | y | a | d | n | c |
| e | u | t | r | m | n |
| y | d | v | a | o | e |
Přepíšeme-li ji, bude zníti: Ppcrřdhaviahjlnikeáyadnceutrmnydvaoe.
Ze značné literatury uvádíme: Walter, Chiffrier- und Telegraphiersystem (1877); Fleissner, Handbuch der Kryptographie (1881); Kerckhoffs, La Cryptographie militaire etc. (1883). Mks.