Ottův slovník naučný/Chaetoderma
| Ottův slovník naučný | ||
| Chatifera | Chaetoderma | Chaetogaster |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Chaetoderma |
| Autor: | Josef Florián Babor |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný: Dvanáctý díl. Praha: J. Otto, 1897. S. 7–8. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Chaetoderma, jediný zástupce stejnojmenné čeledi Chaetodermatidae, jež s Neomeniidami tvoří skupinu Solenogastres, spolu s Polyplacophory (v. Chiton) ve zvláštní třídu měkkýšů, Amphineura, zařaděnou. Ch. byla dříve pokládána za červa z příbuzenstva Gephyreí a dosud někteří autoři (Thiele) měkkýší povahu této formě upírají. Zástupci tohoto rodu jsou těla červovitého, jemně ostnitého, bez rýhy nožní, s radulou tvořenou jedním velikým zubem a zřetelným vakem jaterním; srdce jest provrtáno refraktory žáber. Pohlaví jsou odděleného a mají pár nephridií, jež se dvěma otvory vúsťují do žaberní kloaky, opatřené dvěma pérovitými žábry. Válcovité tělo nejeví segmentace, možno však lišiti přední, menší oddíl hlavový a dlouhý protáhlý trup, jenž se do zadu velmi povlovně rozšiřuje a končí nálevkovitou rozšířeninou, jež přechovává párovité žábry. Celý povrch těla (»plášť«) poset je četnými drobnými spiculy vápenitými, jež vězí v kutikule a dodávají tělu hedvábného lesku. Soustava nervová skládá se předně ze dvou zauzlin mozkových, jež leží těsně při sobě a mají ještě přídatné laloky; z těchto zauzlin berou původ do předu nervy bukkální, do zadu pak po každé straně směřují dva mohutné pruhy nervové, jež v zadním pólu těla splývají v gangliovitou hmotu nad konečníkem umístěnou. Oba páry těchto podélných pruhů nervových (střední »pedální« a silnější postranní »palliální«) jeví četné příčné anastomosy. Rovněž ze zadního ganglia vychází malá kommissura circumrektální; v zadní půli těla splývá po každé straně pruh postranní se středním (jako u Paramenie). Smyslových orgánů není mimo malou jamku na zadní rozšířenině těla, jež odpovídá, praekloakální smyslové rýze Neomeniid. Ústí leží na předním konci těla a je ze zpodu obklíčeno malým okrouhlým po líčkem; přímá roura zažívací končí terminálním otvorem řitním. Na břišní straně leží mohutný vak jaterní (nepárový); stěna ústní je vychlípitelna. Srdce leží na hřbetní straně v zadu a je skoro úplně volno v pericardu, jsouc prostoupeno retraktory zpeřených žaber podobné zpeřené stavby, jako shledáváme u Chitonů. Ze zadního oddílu pericardu vystupují jednoduché rourky nephridiální bez přídatných žláz pohlavních, jež slouží také jakožto vývody pohlavních produktů; nepárová gonada leží na hřbetní straně a ústí do pericardu jediným středním otvorem. O vývoji embryonálním není dosud známo pranic. — Rod Ch. jest obyvatelem mořským; útlá červovitá zvířátka žijí v jemném písku a bahně pobřežním, kdež si vrtají kolmé obývací rourky, nechávajíce v klidu jen zadní konec těla s volnými žábry čněti do vody. Vrtací pohyby provádějí velmi rychle a dovedou hbitě měniti směr pohybu, tak že i na místech, kde hojně žijí, nesnadno je sbírati; živí se drobnými organismy. — Jsou známy tři druhy: Ch. nitidulum Lovén ze severního Atlantského Okeánu, Ch. productum Wirén z moře arktického (velmi tenounké, až 1 dm dlouhé, největší druh) a Ch. militare Selenka z moří australských. Studiem této zajímavé skupiny zabývali se Lovén, Möbius, v. Graff, Wirén, Hubrecht. Bbr.