Ottův slovník naučný/Ceylon

Ottův slovník naučný
Ceylanit	Ceylon	Ceylonský mech

Údaje o textu
Titulek:	Ceylon
Autor:	Karel Plischke, Jan Palacký
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 342–344. Dostupné online. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Cejlon
Související články ve Wikipedii: Srí Lanka

Ceylon, arab. Selan-dib, u domorodců Sinhala-diva (lví ostrov), v sanskritu Lanká, ve starověku Tam-ba-pani, později Taprobane, ostrov britský, položený jihových. od nejzazšího cípu Přední Indie. Oddělen jest od této zálivem Manaarským a úžinou Palksovou, širokou 100—150 km. Forma jeho jest hruškovitá. Ostrov leží mezi 5° 55′ a 9° 51′ s. š. a mezi 79° 41′ 40″ a 81° 54′ 50″ v. d. Gr. Největší délka od severu k jihu obnáší 436 km, největší šířka mezi Colombem a vých. pobřežím 253 km. Délka pobřeží měří asi 1450 km. Plocha obnáší 63.957 km².

Horopis. Jádro C-u tvoří mohutné horské těleso Kondekda zvané, zaujímající asi šestý díl celého plošného obsahu ostrova. Horstvo dosahuje výšky 600—2000 m a skladá se skorem vesměs jen z prahor, najmě z ruly, která ovšem na jednotlivých místech prostoupena jest žulou. Jihových. od Kandy jest jádro celého horstva. Nejvyšší horou celého ostrova jest zde Pedro-talla-galla (2524 m), dále Kirigallpolla (2380 m), Totapolla (2353 m), Adams Peak (2262 m) a j. Údolí hluboká. K ústřednímu horstvu přikládá se pahorkatina, která k severu přechází úplně v tertierní nížinu, tvořící na vých. množství limanů. Rovněž na vých. a záp. dělí vysočinu od moře nízký okraj, kterýž na vých. jest ještě jednou tak široký jako na západě. Na jih dosahuje horstvo nezřídka samého břehu mořského.

Vodopis. Síť říční odpovídá centrální poloze horstva. Řeky jsou sice četné, avšak krátké. Nejdelší z nich jest Mahavali (321 km), vznikající nedaleko Adams Peaku a vlévající se do zálivu Bengálského na vých. pobřeží u Trincomali. Řeka Kaláni, ústící u Colomba, má délku 135 km. Řeky C-u jsou horskými bystřinami s občasnými povodněmi, plodícími zimnice, splavné jen v jistých obdobích. Větších jezer na C-u není, avšak četných limanů, tak u Butlicaloy a j. Znamenité jsou vodní stavby (tanky) k zavlažování sev. C-u.

Podnebí C-u podobné jest podnebí Indie, jest však stejnoměrnější a následkem insulární polohy mírnější a zdravější. Od listopadu do února vane monsun severovýchodní, od dubna do listopadu monsun jihozápadní. Severní a severovýchodní část ostrova jest teplejší a sušší (průměrná roční teplota 27^.5 až 28° C). Vnitro ostrova jest ovšem, zvláště ve vyšších polohách horských, chladnější. Podobně jako v Indii jsou i zde sanatoria. Sanatorium Nurellia má maximální teplotu v květnu (15^.6° C), minimální v lednu (13^.3° C). V západní části ostrova jest podnebí poněkud mírnější. V Colombu obnáší průměrná roční teplota 26° C. Déšť jest nestejně rozdělen. Nejvíce deště padá na jihu v období monsunů, nejméně na severu.

Minerály. Z kovů našlo se na C-u něco zlata, stříbra a cínu, nejvíce ještě, ač ne mnoho, železa; pak olověné rudy a rtuť. Dále nachází se zde sůl, síra, kamenec, kaolin a důležitější tuha. Proslulým jest C. svým bohatstvím drahokamů. Nejčetněji nalézáme je v distriktu pahorků Saffragamských, dále v horách mezi Adams Peakem a západ. pobřežím, pak v Nurelii, u Kandy, u Matelle v centrálních provinciích, u Ruanelle poblíže Colomba a j. Pke.

Květena studována nověji od Trimena (2954 dr.). Endemismus jest neveliký v rodech, značný v druzích (800 dr.). Ráz květeny jest indický, ⁴/₅ ostrova kryje květena, jež jest totožná s květenou indické provincie Karnatiku, vlhčí ostatek ostrova podobá se v ohledu rostlinném Malabaru (dle Hookera), méně Malajsku. Hory mají podobenství s Nilagerami a záp. Himálajou. Nápadno jest, že v geologicky tak starém C-ě není konifer, Gnetaceí, vrb, dubů a j. Jsou tu i naše rody alpinské, na př. Cardamine, Thalictrum, Viola, Berberis, Geranium, Valeriana, Gnaphalium, Rubus a j. Z nápadných tvarů sluší jmenovati: Stylidium uliginosum, Hypericum japonicum, Eurya japonica, Cressa cretica, Helicia zeylanica a j. Legge rozeznává v ohledu rostlinném čtvero oddílů: suché lesy v severovýchodu, písčité břehy, západní prales a hory. Ony suché lesy označují tvary, jako: Terminalia, akacie, tamarindy, Borassus flabelliformis, Euphorbia antiquorum. Četné savany jsou tak hustě travinami (Andropogon schoenanthus) porostlé, že neroste zde žádných stromů, vyjma Carya arborea a Emblica officinalis. Z horských keřin jsou nejznámější Rhododendron arboreum (na Adams Peaku), Vaccinium, Gaultheria a j. Pý.

Zvířena podobá se zvířeně Dekanu, ale má i své zvláštnosti. Tennent měl 70 ssavců, 6 opic (Lorius gracilis z Lemurid), 17 netopýrů (u Dobsona), 5 rejsků, medvěda (Ursus labiatus) v horách, vydru, šakala, Viverra indica, 4 dr. Herpestes, 1 dr. Cynictis, 2 dr. Paradoxurus, 3 dr. koček, 4 dr. veverek, 1 dr. Sciuropterus, 1 dr. Pteromys, 9 dr. myší, 1 dr. Gerbilus, zajíce, dikobraza, slona, 4 dr. jelenů, 2 dr. vepřů, dugonga (Halicore dugong) a j. Ptactvo čítá stejně u Leggea a Cladswortha po 371 dr., z nichž 1/10 (37) jest endemických. 85 ptáků (45 sladkovodních) stěhuje se do Indie. Nedostatek Liotrichid, dropů, Pteroclid liší je od Indie, západní tvary (zejména suchého severu) setkávají se zde s malajskými. V horních lesích jsou Timaliidy, papouškové (Palaeornis calthorpiae), kohouti (Gallus Lafayetti), nejvýše Merula i Parus. Poměrně bohatší jsou reptilie. Strauch vypočítává 4 dr. želv, z nichž jedna v teplicích u Tricunamale (Emys thermalis); vedlé toho žijí tu krokodilové. Jest tu dle Boulengera 33 dr. ještěrů; hadů jest tu mnoho. Žab vypočítává Boulenger 35 druhů. Ryby v okolním moři jsou jako v Indii; sladkovodních vypočítává Day 44 dr., mezi nimiž Anabas scandens, Mastacembelus armatus, Polyacanthus signatus, 8 dr. Silurid, 21 dr. Cyprinidů a j.

Obyvatelstvo. Původní obyvatelstvo C-u sluší hledati v primitivním kmeni Vedův, obývajících v lesích východního C-u, v distriktech Baticaloa, Badulla, Nilgala atd., východně od řeky Mahavali. Počet jejich odhaduje se různě od 2—8000 duší. Dlužno-li čítali Vedy k negritům nebo k indickým Dravidům, jest sporno, jakož vůbec veškerá otázka černého obyvatelstva asijského jihovýchodu. (Vše bližší viz Vedové.) Hlavním živlem obyvatelstva ceylonského jsou přistěhovalí Čingalové původu árijského a dravidští Tamylové. Čingalové přistěhovali se na C. dle kroniky Mahavanso r. 543 př. Kr., a zatlačivše původní obyvatelstvo do vnitra ostrova, osadili veškeré jižní a západní pobřeží. Později vnikli i do hornatého jádra ostrova. Jsou pleti skořicově hnědé, vlasů černých, volně splývajících, očí tmavých, nezřídka však i světlohnědých. Průměrná výška obnáší 1.6—1.7 m. Zaměstnávají se ponejvíce zemědělstvím, pěstujíce rýži, palmy, banany atd.; živí se skorem výhradně stravou rostlinnou. Odívají se kazajkou, zástěrou a čepicí z muselínu. Svazek manželský uzavírají velmi záhy beze zvláštních obřadů. Mnohoženství jest řídké. Mrtvé pochovávají. Většinou přiznávají se k buddhismu, jenž zaveden byl zde koncem IV. stol. př. Kr., doznav zde ovšem, jako všude jinde, značných změn. Kastovnictví u Čingalů nikdy nebývalo. Čingalové mají značnou literaturu. Jejich posvátné knihy jsou psány větví řeči pâli na listech palmy talipotové. Na severu ostrova, na východním pobřeží a i ve veliké části ústředního horstva byli Čingalové nahrazeni Tamyly, kteří sem přišli z pobřeží malabarského. Dělo se to bez války, mírně. Tamylové jsou větší Čingalů, kávově hnědi až černohnědí, vlasů černých, volně splývajících, jako Čingalové. Tamylů vůčihledě přibývá. Jsouce zvyklejší těžké práci, nahrazují Čingaly stále. Tamylové ceylonští jsou jen nepatrnou částí Tamylů pevninských. Čingalové tvoří as 60%, Tamylové 33% veškerého obyvatelstva ostrova. (Bližší viz Čingalové a Tamylové.) Mimo tyto dva národy jsou nejdůležitějším živlem obyvatelstva ceylonského indičtí Arabové. Jsou zde usedlí již déle jednoho tisíciletí a měli až do příchodu Portugalců veškerý obchod ve svých rukou. Přiznávají se k sunnitům. Ostatní přistěhovalci jsou vlastní Malajové, Javánci (hlavně ve vojsku), parsiové, živící se hlavně lichvou, kafrové (ve vojsku, jako sluhové atd.). Míšenci těchto národů s Evropany (as 10.000 hlav) poskytují ovšem obraz nad míru pestrý. Jmenovati sluší ještě Burgery, t. měšťany (as 6000 hlav), potomky to Portugalcův a Hollanďanů, ponejvíce pomíšené krví čingalskou a tamylskou. Zaměstnávají se hlavně písařstvím. Počet Evropanů možno páčiti na 3—4500 duší. Ponejvíce jsou to Angličané a Skotové. Jsou osedlí hlavně v městech, ale i ve vnitru jako sadaři. Veškerého obyvatelstva bylo r. 1871 2.406.000 duší, z nichž 1,286.000 mužských a 1.120.000 ženských. Čingalů 1,670 000, Tamylů 542.000, Arabů 160.000, ostatních 34.000. Buddhistů jest 1,520.575, brahmanů 564.414, muhammedánů 171.542, křesťanů 218.029, z nichž řím. katol. 182.613. Křesťanství zde hlavně zapustilo kořeny v čas, kdy ostrov ovládán byl Hollanďany.

Dějiny a správa. C. byl znám již Řekům a Římanům. Diodorus Siculus, Strabo a Dionysius zmiňují se o C-u a podávají více méně důkladné zprávy o tomto ostrově. Prvé authentické zprávy o C-u podal Macedoňan Onesiculus. Příchod Čingalův udál se r. 543 př. Kr. Od této doby až do r. 1815 po Kr., kdy generál Brownrigg prohlásil nad ostrovem panství britské, panovalo na C-u 165 domorodých knížat čingalských. Poslední domorodý panovník, Sri Vikrama Raja Singha, zemřel v zajetí britském ve Vellore dne 30. ledna 1832. Do r. 307 př. Kr. spadá, poselství Asokovo k rozšíření buddhismu, kterýž velice přispěl k roz květu ostrova. Z r. 104 př. Kr. datuje se příchod Tamylů na ostrov. Před Kristem i po něm byl C. jevištěm častých nájezdů z jižní Indie. Arabové přistěhovali se sem během VIII. stol. po Kr. a zmocnili se ponenáhlu veškerého obchodu. Prvé styky Evropy s C-em v novém věku zahájili Portugalci na poč. XVIII. stol. R. 1596 zmocnili se ostrova, byli však r. 1658 opět Hollanďany vypuzeni, kteří byli sem domorodým panovníkem na pomoc přivoláni proti nenáviděným Portugalcům. R. 1796 zmocnili se Angličané přístavů Trincomale a Colomba. Mírem v Amienu r. 1802 byl C. formálně říši Britské postoupen. R. 1814—15 zmocnili se Angličané Kandy. R. 1818 zajat byl poslední král čingalský, čímž zničen i poslední stín samostatnosti C-u. Anglické správě dařilo se na C-u lépe než v Indii. Moc britská upevnila se zde velmi rychle a poměr domorodců ku Britům jest až po dnešní den velice příznivý. Za doby britského panství nabyl C. veliké důležitosti pro obchod nejen svým vlastním bohatstvím plodův, ale i jako průchodní stanice pro východní Asii. Předmětem dovozu jest uhlí, bavlněné zboží a jiné evropské výrobky pro denní potřebu; dále též rýže. Cena přívozu obnášela r. 1883 4,500.000 lib. sterl. Předmětem vývozu jsou: arekové ořechy, skořice, káva, surová bavlna, kokosový olej atd. v ceně (1883) 3,300.000 lib. sterl. Hlavními sídly obchodu jsou Colombo a Point de Galle. Drah jest nyní 286 km. Jedna trať spojuje Colombo a Peradenii přes Kandy. Druhá Colombo s Calturou. Telegrafních linií jest 1753 km. Správu C-u vede samostatný guvernér se sídlem v Colombu. Celý ostrov dělí se na 7 správních distriktů. Nejdůležitějšími městy jsou na západním pobřeží hlavní město Colombo. pak Point de Galle, CalturaaCalpentyn; na východě Trincomali, ve vnitru Kandy.

Literatura. Barrow G., C. past and present (Londýn, 1857); Tennent, C. (5. vyd. t., 1860); Dr. Thwaites, Enumeratio plantarum Zeylaniae (t., 1864); Lassen, Indische Alterthumskunde (2. vyd. Lipsko, 1867); v. Ransonnet, C. (Brunšvik, 1868); Dixon, The rocks and minerals of C. (Colombo, 1881); Virchow R., Über d. Weddas v. C. (Berl., 1881); Häckel E., Indische Reisebriefe (t., 1883); Ferguson, C. in 1883 (Londýn, 1883); Trimen, Flora of C., Proc. R. Geogr. Soc. (t., 1885). Pke.