Ottův slovník naučný/Celerové z Rosenthalu
| Ottův slovník naučný | ||
| Celeres | Celerové z Rosenthalu | Celesia |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Celerové z Rosenthalu |
| Autor: | Martin Kolář |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 268-269. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Cellerové z Rozenthalu |
|
Celerové z Rosenthalu (také Celarové, Zellerové a Cellerové) náleželi k novoštítným rodinám rytířským a později panským v Čechách v XVII. a XVIII. věku. Erbovní list na praedikát »z Rosenthalu« a erb obdržel první Kašpar Celar r. 1596, jenž při appellačním soudě v Praze sloužil, s bratřími svými Melicharem a Hanušem C. a r. 1600 povýšeni jsou všichni tři do stavu šlechtického. Za erb měli C. štít na příč rozdělený: ve svrchní zlaté polovici hořejší čásť černé, rozletité orlice s červenou růží na každém křídle, v dolejší polovici černé zlatý pruh svislý a v něm růži červenou; na korunovaném helmě přikryvadla černé a žluté a nad tím vším hořejší čásť orlice. Kašpar C. stal se později strážcem klenotů císaře Rudolfa II. a Jan C. cís. komorníkem, a pro horlivé a bedlivé služby jejich propůjčen jim stav rytířský a přijati za obyvatele země České r. 1607. Když Bedřich falcký za krále uveden byl do Čech, přísahali mu také bratří Jan a Kašpar C. věrnost, ale jako katolíci osvobozeni byli pokuty r. 1622. Kašpar C. byv v l. 1618 —1620 hejtmanem cís. panství kolínského, stal se hejtmanem cís. panství pardubského, a koupiv sobě z konfiskace dům Kekulovský v Starém městě pražském, nabyl od Ludvíka Bezdružického z Kolovrat statku Hrochova Týnce r. 1623 a statku Trojovic od Volfa Viktorina Hradeckého z Bukovna r. 1629. Jan C., hejtman komorního panství brandýského, koupil z konfiskace statky Krakov a Petrovice na Rakovnicku r. 1623. Synové Kašparovi: Jan Kašpar a Václav Karel rozdělili se r. 1641 o dědictví otcovské tak, že Jan Kašpar si vzal Trojovice a Václav Karel Hrochův Týnec; třetí syn stal se kapucínem a byl superiorem v Kolíně r. 1667. Ani pán trojovský ani pán týnecký neměl potomkův a po nich dědily sestry Anna Eliška Šmidlová a Marie C-vna z R., která byla provdána za Karla Kryštofa Manerbio. Anna Eliška prodala Trojovice roku 1650 Janovi Rudolfovi C-vi z R., po jehož smrti (1665) nejstarší z jeho tří synů, Jan Václav, ujal r. 1679 Trojovice. Manželka jeho Anna Benigna Puchartová z Voděrad přikoupila k Trojovicům Hrochův Týnec a tak opět rodina C. oba statky držela. Jan Václav C. stal se hejtmanem kraje chrudimského r. 1682, přísedícím soudu zemského a JMC radou, načež r. 1689 pro zásluhy své a svých předků do stavu panského povýšen jest. Jsa bezdětek, odkázal kšaftem svým r. 1705 panství týnecké a trojovské klášteru hradišťskému na Moravě, aby od kláštera toho v poutnickém chrámě P. Marie na Kopečku u Olomouce chován byl jistý počet kněží za příčinou poutí; bratr Janův Karel a synovec jeho Gustav obdrželi legáty na penězích. Na Kopečku podnes dle toho odkazu klášter strahovský osm kněží chová, třebas klášter hradišťský r. 1785 zrušen byl a panství jeho se prodala, a památka tato jediné připomíná rod C-rů z R., kteří již v předešlém století vymřeli. Klř.