Catania [katá-], hl. město ital. prov. t. jm. na Sicilii skoro uprostřed vých. pobřeží ostrova při Iónském moři, na dráze sirakuskomessinské, rozkládá se na jihových. úpatí Etny, bývá pro mírné a rovnoměrné podnebí v zimě velmi četně navštěvována a vyniká výstavností nade všecka města sicilská, tak že se jí dostalo příjmení la bella; ulice Via Stesicorea i Corso Vittorio Emanuele, potom rozsáhlé náměstí před dómem s mramorovou fontánou, antickým slonem z lávy vytesaným i egyptským obeliskem a veřejný sad u villy Bellini jsou v této příčině zvláště pamětihodny. Z velkého množství chrámů vynikají kathedrála, zal. r. 1091 od Rogera I., zbudovaná z mramorových kamenů i sloupů antického divadla a obsahující hroby aragonských králů sicilských, ostatky sv. Agaty, patronky města, i náhrobek skladatele Belliniho, rodáka catanijského, dále bývalý benediktinský klášter S. Niccolo l’Arena nebo S. Benedetto, kolossální to budova, jež náleží k největším klášterům v Evropě a má nádherný chrám barokový s proslulými varhanami, chrám S. Maria Rotonda, stará to stavba římská, a j., ze světských pak budov pamětihodny jsou zvláště Castello Ursino, zal. r. 1232 od cís. Bedřicha II., radnice, universita, palác Biscari, divadlo »Arena Pacini« a j. Z ústavů vzdělávacích a humanitnich má C. universitu z r. 1445 s veřejnou knihovnou, přírodovědecký ústav (accademia Gioenia delle scienze naturali), lyceum, gymnasium, technickou školu, hospodářský ústav, archaeologické museum, botanickou zahradu, dvě nemocnice, sirotčinec, nalezinec i j. a jest sídlem arcibiskupa, praefekta, velkopřevora řádu johanitského, appell. soudu, obchodního tribunálu, obchodní komory i cizích konsulů. Obyvatelstvo počtem 96.017 duší (r. 1881, obec 100.018, r. 1889 odhadnuto 116.000 obyv.) vyniká podnikavostí i pilností, vyrábí látky hedvábné i bavlněné, zboží jantarové, klobouky, olivový olej, mýdlo, svíčky, zboží lávové, mramorové i dřevěné, a provozuje čilý obchod (prům. cena dovozu i vývozu ročně 45 mill. lir), vyvážejíc jižní ovoce, olej, hedvábí, bavlnu, sníh z Etny, síru. asfalt a j. Přístav catanijský jest sice poněkud mělký, ale přes to kotví v něm ročně na 4000 lodí. — C. jest starověká Catana neb Catina (řec. Κατάνιη). kterou koncem VIII. stol. př. Kr. založili iónští osadníci chalkidští. Výtečné zákony Charondovy z r. 640 podporovaly rozkvět města, a útoky nepřátel, zvláště Hieróna I. syrakuského, jenž r. 476 obyvatele převedl do Leontinů, a Dionysia staršího, který prodav r. 403 občanstvo do otroctví, usadil tu svoje kampanské žoldnéře, byly zjevem jen pomíjejícím. Dostavši se r. 203 pod panství římské, povznesla se na novo, tak že byla po Messaně prvým městem Sicilie, ačkoli mnoho trpěla výbuchy Etny, a o tehdejším blahobytu jejím svědčí dosud četné zbytky římských staveb zejména amfitheatru, divadla, odeonu, vodovodu, lázní, vítězného oblouku i četných hrobů. Po mnohých útrapách za panství Gotů, Řeků a Saracenů opevněna jest silně od panovníků normanských a přes to, že císařem Bedřichem II. byla zbořena, nabyla pod králi aragonskými vrcholu své moci, dostala r. 1445 universitu a čestné příjmení Regum tutrix, propugnatrix fidei constantissima, regni Siciliae protectrix et caput. Velmi často trpěla zemětřesením a výbuchy Etny, zvláště r. 1169 a 1693, kdy pokaždé úplně zničena; po druhé katastrofě zbudováno bylo nynější pravidelné město. — Provincie catanijská hraničí na sev. s prov. messinskou, na záp. s palermskou a caltanisettskou, na jihu se sirakuskou, na vých. s Iónským mořem a čítá na 5102.19 km² (Strzelb. 4984) 564.168 obyv. (1881). Sev.-vých. končiny její zabírá horská soustava Etny (3313 m), sev.-záp. prostupují odnože hor Nebroidských (S. di Caginia 1241 m, M. Salice 1140 m), na jihu táhnou se hory Viezzinské (M. Marinea 692 m) a mezi nimi rozkládá se nížina Piano di Catania (starov. Campi Leontini), jež zaujímajte 300 km² zavlažována jest hlavními řekami prov. (Simeto a přítoky jeho Dittaino i Gorna-Lunga) a pokládá se za nejúrodnější kraj celé Sicilie. Obyvatelstvo pěstuje obilí, kukuřici, rýži, bavlník, víno (roční výroba 1 mill. hl v ceně 24 mill. lir), jižní ovoce, jedlé kaštany a j., zabývá se hedvábnictvím, chovem dobytka, zvl. ovcí (130.000 kusů), a těží ze země asfalt, mramor, síru, sodu i j., avšak vzděláním stojí dosud na nízkém stupni, neboť r. 1881 bylo tam 85.72 % obyvatelů analfabetů.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Katánie