Ottův slovník naučný/Car

Ottův slovník naučný
Caqueza	Car	Car Lazar

Údaje o textu
Titulek:	Car
Autor:	Fjodor Fjodorovič Zigel
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 133. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Car

Car (rus. Царь). Slovo to vzniklo skrácením ze staroslovanského cěsar (Цѣсарь, Цесарь). Skutečný význam jeho možno objasniti jenom historicky. Podlé středověkého názoru v čele křesťanského světa měl státi světský panovník, imperator, βασιλεύς, kterému měli býti poddáni knížata, králové, zeměpánové atd. Dle mínění pravoslavné církve panovník byl zároveň ochráncem čistoty pravoslaví. Když byzantští panovníci ze strachu před Turky uzavřeli florenckou unii, celá pravoslavná církev zůstala věrnou starým zásadám a počala znenáhla přenášeti pojem o jednotě panovnické moci nad celým pravoslavným světem s byzantských panovníků na knížata moskevská. Pád Cařihradu ještě více sesílil tento směr. Proto v Rusku titul c-a počal se ujímati od XV. stol. a nejprve byl uznán západořímskými panovníky (1514) a papeži, kteří hledali spojenství s moskevskými knížaty proti Turkům. Nadobro tento titul ustálil se od doby korunovace Ivana Hrozného r. 1561 (synodální listina cařihradského patriarchy z r. 1561) a ponenáhlu byl uznán všemi říšemi. Ve slově c. tají se tudíž myšlénka o jediné moci nad celým pravoslavným světem, moci, která je povinna bdíti nad čistotou pravoslavné víry. V nynější době v titule ruských panovníků slovo c. změnilo původní význam, neboť užívá se ho částečně ve smysle krále (c. polskij). Nejlepší studii o původu carského titulu v Rusku je spis M. Djakonova Vlasť moskevskich gosudarej (Petrohrad, 1889). Zygel.