Ottův slovník naučný/Calumnia

Ottův slovník naučný
Calumet	Calumnia	Calumniare audacter

Údaje o textu
Titulek:	Calumnia
Autor:	Josef Čermák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 64. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Calumnia [ka-]. V technickém smyslu značí c. v právu římském početí neb upuštění od nespravedlivého processu civilního nebo trestního za majetkovou výhodu. Nestává-li se, kdož tak činí (ať žalobce nebo žalovaný), vinným trestným činem, přísluší aspoň ohroženému proti němu do roka od spáchání c-ae žaloba na čtyřnásobný obnos sporu nebo pokuty činu, z něhož druhá strana nespravedlivé viněna jest, po roce a proti dědicům calumniatora jde žaloba pouze na to, co posud mají v rukou. Dědicům ohroženého nárok ten nepřísluší. Žaloba o tyto obnosy actio calumniae konkurruje s žalobou z obohacení ob turpem causam. V pozdějším římském právu zavedena ve velečetných případech pro obě procesné strany i zástupce jeho přísaha (iusinrandum calumniae), že domnívají se vésti spor spravedlivý, kterou složiti bylo před početím sporu. Přísahal-li kdo křivě, trestán byl pokutou rovnou obnosu sporu a útrat soudních. (Inst. IV. 16. Digest. III. 6. Cod IX, 46.) Srov. dále Juramentum calumniae. Čk.