Ottův slovník naučný/Cadoudal
Ottův slovník naučný | ||
Cadornega | Cadoudal | Cadouin |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Cadoudal |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 15–16. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Georges Cadoudal |
Cadoudal [kadudàl] George, vůdce bretonských Chouanů (* 1771 v Brechu u Auray — † 1804 v Paříži). Vstoupil r. 1793 do řad povstalých Vendéanův a zřídiv si z podloudníků, námořníků, sedlákův a uprchlíků četné vojsko bojoval ve sboru Stoffletově až do bitvy u Savenay. Byv zajat r. 1794 a uprchnuv nepřistoupil r. 1795 ku příměří uzavřenému s republikou od ostatních vůdců vendéjských a válčil dále na vlastní vrub, avšak r. 1796 sevřel jej generál Hoche tak, že se musil podrobiti. R. 1799 roznítil na novo v Bretagni povstání, ale porážky povstalcův u Grand-champu a Elvenu přiměly jej roku 1800 k odchodu z Francie. Ačkoli Napoleon hleděl C-a získati pro svou věc a nabízel mu hodnost generála, zůstal tento věren rodině královské, odebral se do Anglie a přicházel odtud potají do Francie pokoušeje se roznítiti nové povstání proti republice. R. 1803 spojil se s Pichegruem ku svržení Napoleona. Pozorován jsa bedlivě policií přistal 21. srp. 1803 v Béville v Normandii, vpuštěn bez překážky do Paříže a teprve, když všickni spiklenci tam byli shromážděni, zajat jest 9. bř. 1804 a odsouzen na smrt. Poněvadž pak viny své nezapíral a nechtěl přijmouti milosti, skončil s 11 soudruhy pod guillotinou. Rodina jeho byla po restauraci povýšena do stavu šlechtického.