Ottův slovník naučný/Cactaceae

Ottův slovník naučný
Cacosmanthus	Cactaceae	Cacuminales

Údaje o textu
Titulek:	Cactaceae
Autor:	Josef Velenovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 10-11. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kaktusovité

Cactaceae, kaktovité n. nopálovité, řád rostlin prostoplátečných (Choripetalae) z příbuzenstva řádů Passifloraceae, Crassulaceae, Ribesaceae, Mesembryanthemaceae. Tvary křovité, stromovité, řidčeji bylinné. Kmen a větve jsou brzo kulovité, válcovité, sploštilé, brázdité a hranaté, jednoduché nebo větvité a pak jako článkované. Celá rostlina jest zelená a nenese obyčejně žádných listů, jež jsou až na malé hrboulky docela zakrnělé. Jedinou výjimku činí rod Pereskia, jenž má kmen větvitý a na větvích zelené obyčejné listy. Na celém těle rostliny nalézají se bradavičnaté hrboly v různém pořádku sestavené, zakrnělé to osy postranní, na nichž vyrůstají ostny nejrozmanitěji vytvořené. Hmota kmene jest velmi dužná obsahujíc hojnost slizké šťávy a jen u některých spojují se uvnitř svazky cévní v pevné, dřevnaté pletivo (tak u stromovitých druhů rodu Cereus). Dřeň z pravidla se nevyvinuje. Květy sedí obyčejně jednotlivě (u Pereskií často v latách), jsou pravidelné a obojaké. Semenník jest zpodní, jednopouzdrý, s přečetnými vajíčky, jež sedí na třech až mnohých nástěnných semenicích. Kališní i korunní lístky jsou volné, četné, spirální a sotva od sebe přísně rozdílné. Tyto jsou u jedněch (Echinocacteae) srostlé v dlouhou, tenkou trubku ukončující semenník, nebo přisedají volně na semenníku netvoříce trubky (Opunticae). Čnělka niťovitá až válcovitá, třemi až mnohými bliznami okončená. Plod jest bobule mnohosemenná, semena bílečnatá nebo bezbílečná.

Kaktovité rostliny čítají asi 1000 druhů, jež jsou skoro výhradními obyvateli horké Ameriky, jen jediný rod s jedním druhem Rhipsalis roste v jižní Africe. Hojným pěstováním zaneseny byly i do jiných zemí, kde některé i zdomácněly. Tak známe ve Středomoří Opuntie, jež tu jsou stálou dekorací rumných míst a pustin. Kaktovité rostliny svou podobou podivnou tvoří ostře vymezený typ v rostlinstvu. Neobyčejné jejich kulovité, válcovité, ozdobně brázdité a hrbolaté a prapodivně často ostnité tvary bez zelených listů dodávají krajinám zvláštního rázu. Zvláště v Mexiku a jinde v horké Americe nacházíme v množství tyto divné zjevy rostlinné a to ve vyprahlých pustinách, na rumištích, v plotech, mnohdy na takových místech, kde pro úpal a vyprahlost půdy žádná jiná rostlina žiti nemůže. Velikosti jsou rozličné a některé dosahují i několika metrů výšky podobajíce se spíše ramenatě rozvětveným sloupům (Cereus giganteus) než nějakému stromu. Jiné jsou vzrůstu křovitého majíce bodlinaté větve spleteny v neproniknutelné houští; sázejí se proto také v domovině kolem zahrad a plantáží jako živé ploty. Jak vzpomenuto, rostou kaktovité rostliny na půdě, kde po dlouhou dobu není žádné vody. Fysiologický úkaz tento má svou příčinu jako u našich rodů Sedum, Sempervivum a p. v tom, že rostlina spíše celým povrchem přijímá vodu, páry a rosu než kořenem a přijatou vodu zvlášť zařízenými průduchy i v nejpalčivějším žáru slunečním nepropouští. Proto jsou kaktovité rostliny na vysočinách mexických v měsících, kdy země jest vyprahlá a dešťů se nedostává, pravým dobrodiním obyvatelům i stádům jejich napájejíce je šťavou v dužnině lodyh obsaženou.

Kaktovité rostliny jsou ode dávna pro svůj bizarrní tvar oblíbenými rostlinami ozdobnými. I květy jejich bývají veliké, barev ohnivých; tak památným jest Cereus grandiflorus, »královna noci«, jehož vonné květy jen v noci se rozvíjejí. Cereus flagelliformis L., Phyllocactus phyllanthoides DC , Epiphyllum a j. jsou obyčejným zjevem v domácnostech. Kultura kaktů jest i tím usnadněna, že rostlina jest utužilou a vytrvalou snášejíc mnohdy i nepozornost a nedbalost pěstitelovu.

Bobulnatých, obyčejně červených a rozličně velikých plodů lze požívati jako ovoce. Drobné bobule z Opuntií jsou potravou chudému lidu v Portugalsku, na Sicílii, ve Španělsku, v teplé Itálii a Záp. Indii jedí se i jiné druhy jako denní ovoce. Červené bobule jako hrušky veliké nese zde Cereus triangularis. Zvláštním úkazem, jinak neškodným, ale pro neznalce leknutí vzbuzujícím při požívání ovoce kaktového jest zbarvení moči na červeno.

Obrovských kmenů Cereův a Opuntii, jež mají pevné dřevo, užívá se v Chile, Peru, Mexiku a j., kde jest nedostatek jiného dříví, k rozličným nářadím. I ze starých kmenův evropských Opuntií lze robiti nábytek, jenž zdá se jako upleten ze ztuhlého dřevěného tkaniva. Starých, seschlých a dužniny zbavených kmenů kaktových, v oleji namáčených, užívají Američané jako pochodní při nočních pochodech. Slizovité, rozmělněné dužniny upotřebují Indiáni jako obkladů na rány a při jiných nemocech. Na St. Domingu dělají z vymočeného pletiva svazků cévních lehké, pružné čepice a v Peru nahrazují veliké trny mnohých kaktů jehly, jehlice a p. Pro obchod a průmysl nabyly však největšího významu Opuntie, na nichž žije a odchovává se červec nopálový (košenil), který nám dává vzácná barviva, jmenovitě karmin. Viz Opuntia. Nejznámější rody kaktovitých jsou: Opuntia, Rhipsalis, Cereus, Echinocactus, Melocactus, Mammillaria, Epiphyllum, Phyllocactus, Pereskia. Vský.