Ottův slovník naučný/Cabinet noir
| Ottův slovník naučný | ||
| Cabinet council | Cabinet noir | Cabiscola |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Cabinet noir |
| Autor: | Jaroslav Haasz |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 6. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Cabinet noir [kabinè noàr], franc., černý kabinet slulo ve Francii tajné oddělení poštovní, určené k otevírání soukromých dopisů, jež pak opět zavírány a doručovány adressátům. Nazváno tak nejspíše za restaurace, kde bylo umístěno v podzemí poštovní budovy; avšak začátky zřízení toho lze stopovati již za Ludvíka XI., jenž nařídil, by listy doručované kurýry a posly byly prohlíženy. Podobného zřízení užívali Richelieu a Mazarin, zvláště Madame de Sevigné stěžuje si na to, že listy její otvírány. Za Ludvíka XV. zřízeno zvláštní oddělení (cabinet du secret des postes), jež obdrželo potřebné přístroje k otvírání a opětnému zavírání listův a jehož zřízenci měli plat 50.000 zl. Za Ludvíka XVI. zakázáno otvírání listů pro veliké přehmaty oddělením tím prováděné, avšak zákaz ten neměl účinku a v národním shromáždění zvláště Mirabeau prudce vystoupil proti černému kabinetu; r. 1790 zastaven plat 400.000 lir na kabinet ten. Za doby konventu otvírány listy zahraničné, zvláště emigrantské, a komitét pro blaho obecné zřídil k účelu tomu dvě kommisse. Napoleon I. dal otvírati listy svých dvořanův a ministrů, c. n. stál za něho 600.000 fr. R. 1806 otevíral Bignon v bureau de revision de lettres k jeho rozkazu v Berlíně 6000 listů denně. Za restaurace mělo 22 zřízenců černého kabinetu roční plat 360.000 fr. R. 182S prohlásilo sice ministerstvo, že cabinet du secret des lettres neexistuje, avšak kabinet ten přestěhován pouze do jiné místnosti. Jména osob, jichž korrespondenci král znáti chtěl, psány na zvláštní seznam, listy jejich odděleny a odevzdány do c. n., kde opsány, opět zavřeny a dodány adressátu s malým jen opožděním, na pohled neporušeny. Roku 1848 Etienne Arago chtěl potlačili c. n., avšak Napoleon III. zavedl jej opět. I v jiných zemích, zvláště německých, zaváděna podobná zřízení, hlavně za doby reakce a tuhého absolutismu »v zájmu státním«, na př. ministrem Brühlem v Drážďanech, jenž užíval k tomu dvorního rady Siepmanna. Veliké rozmnožení korrespondence a dopravy poštovní v době moderní přispělo vedlé ústavních zřízení a zákonů k ochraně listovního tajemství nejvíce k odstranění »černých kabinetů«. Hsz.