Ottův slovník naučný/Cabet
Ottův slovník naučný | ||
Cabestaing | Cabet | Cabeza del Buey |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Cabet |
Autor: | Jaroslav Haasz |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 5-6. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Étienne Cabet |
Cabet [kabè] Etienne, kommunista franc. (* 1788 v Dijoně — † 1866 v St. Louis, Missouri). Stal se advokátem a po revoluci r. 1830 gener. prokurátorem na Korsice, odvolán však pro radikalismus svůj. R. 1831 zvolen poslancem, přidal se ke krajní levici a založil časopis »Populaire«, kde bojoval proti ministerstvu Thiersovu a Guizotovu a pro Polsko, tak že musil, odsouzen byv do vězení, prchnouti do Anglie, kde se seznámil s kommunistou Owenem. Vrátiv se roku 1839 vydal román sociální Voyage en Icarie (1840) spracovaný dle F. Adamsa, kde vyložil svůj systém kommunistický, připouštěje vlastnictví jako formu přechodní, volnost práce, osvobození od cla pro nezbytné potřeby a nástroje, daně přepychové, upravení mzdy a podporování dělníkův a chudých státem. Zásady své hájil v časop. »Populaire« proti straně Dezamyově a získal četné přívržence zvané Ikarovci (Icariens). Z příspěvků stranníků svých zakoupil million akrů půdy v Texasu a r. 1848 vypravil tam 69 přívrženců, kteří založili osadu ve Fanin County, musili však ji opustiti pro zimnici, a na zpáteční cestě mnoho jich zahynulo. Druhá výprava 280 mužův usadila se v Nauvoo (Illinois) pod vedením C-ovým. C. obžalován nespokojenými přívrženci ze zpronevěření, odsouzen v Paříži na dvě léta, osvobozen však, když se sám k soudu dostavil. R. 1851 vrátil se do Ameriky; osada dosti prospívala, a chtěla se r. 1855 přesídlili do Iowy, avšak spory v ní vypuklé zabránily tomu a C. musil s menšinou 200 mužův osadu opustiti. R. 1859 po smrti C-ově odešel zbytek osadníků do Adams County v Iowě, kde osada čítající 75 duší trvala ještě r. 1886, patřilo k ní 2000 akrů. Na rozdíl od podobných podniků jsou Ikarovci bez náboženství, zřízení jejich jest naprosto demokratické, manželství obligatorní, ženy účastní se shromáždění, avšak nehlasují. C. sepsal: L’emigration de M. Guizot à Gand; Le procès du communisme à Toulouse; Histoire populaire de la Révolution (1789—1830); Realisation de la communauté d’Icarie; La colonie Icarienne (1856) a j. spisy kommunistické, dále vydal Almanach Icarien (1843—48). Srovn. Semler. Geschichte d. Social, u. Communismus in Nordamerika (Lipsko, 1880); Sudre, Histoire du comm. (Paříž, 1849). Hsz.