Ottův slovník naučný/Císařský řez

Ottův slovník naučný
Císařský	Císařský řez	Císařství

Údaje o textu
Titulek:	Císařský řez
Autor:	Václav Rubeška
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 398–399. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Císařský řez

Císařský řez čili břichořez porodní (sectio caesar, Kaiserschnitt, opération césarienne, caesarean section) jest porodnická operace, jíž se plod přivádí ze života mateřského na svět ne cestou přirozenou, nýbrž uměle utvořenou a to řezem přední stěny břišní a stěny děložní. Operace byla na mrtvé prováděna už v starověku, jak tomu dosvědčuje zákon připisovaný Numě Pompiliovi (lex regia), po němž neměla býti žena těhotná se svým plodem pochována. Zákon přešel do zákonníka snad všech státův evropských. Na živé byla operace, pokud lze zjistiti, provedena až r. 1610. Příčina, že se operace vykonává na mrtvé, jest zkušenost, že někdy plod přežije smrť matčinu, zvláště byla-li tato rychlá, o 8 až 10 i více minut, a že tudíž může býti rychlým vybavením při životě zachován. Na živé dává podnět k operaci nemožnost porodu cestou přirozenou a to ani plodu zmenšeného, jak tomu jest při značném zúžení pánve a při nádorech, jež průtok pánviční z velké části vyplňují a odstraniti se nedají. Operace provádí se tím způsobem, že se přední stěna břišní rozřízne v čáře střední v přiměřené délce a pak rovněž tak přední stěna děložní, a plod se tímto otvorem vytáhne. Pak odstraní se lůžko i s mázdrami a děloha sešije se a vnoří do břicha, nebo se děloha odřízne nad hrdlem a pak sešije rána ve stěně břišní. Operace byla od svých počátkův až do let sedmdesátých velmi nebezpečna, a úmrtnost obnášela asi 85%; amputací dělohy, již zavedl r. 1876 Porro, klesla úmrtnost na 40% a od r. 1882 obnáší při zachování a sešití dělohy 25%, ba někteří operatéři zachránili všechny operované matky. Ra.