Ottův slovník naučný/Buky
| Ottův slovník naučný | ||
| Bukvice | Buky | Buláir |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Buky |
| Autor: | August Sedláček, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 890. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Staré Buky |
|
| Související články ve Wikipedii: Dolní Staré Buky, Horní Staré Buky, Mladé Buky, Prostřední Staré Buky |
|
Buky: 1) B. Mladé (něm. Jungbuchen), farní ves v Čechách, na l. bř. ř. Úpy, hejtm. a okr. Trutnov (8.5 km sev.-záp.), býv. panství Vlčice, kostel sv. Kateřiny (pův. ze XIV. století), 5tř. škola, pošta Vrajt, stanice sev.-záp. dráhy, přádelna na len, papírna, 2 mlýny s pilou, poplužní dvůr; 169 d., 2216 obyv. něm. (1880). — B. Ml. tvořily za nejstarší doby samostatné panství. Z nejstarších majetníků jmenuje se rodina pánů Vitanovských seděním na Ml. Bucích, po té je držela hraběnka Brennerová, která je prodala kn. Schwarzenbergovi, a ten je připojil ku panství vlčickému. — 2) B. Staré, Prostřední (lat. Antiqua Fagus, něm. Mittel-Altenbuch), farní ves a panství tam., (6 km) jihozáp. od Trutnova, kostel sv. Anny (pův. ze XIV. stol.), fara od r. 1660, 4tř. škola, zámek, pošta, panský pivovar, továrna na olej, mlýn s pilou, dvůr, myslivna; 134 d., 738 obyv. něm. (1880). — 3) B. St. Dolní, ves t., 66 d., 299 obyv. něm. (1880). — 4) B. St. Horní, také Vrchní, ves t., dvůr poplužní a mlýn; 114 domů, 667 obyv. něm. (1880). red. — Nynější tři vesnice Horní, Prostřední a Dolní Staré B. bývaly prvotně jedinou vesnicí s farou a tvrzí, která snad na místě nynějšího zámku v Prostředních Starých Bucích stávala. Jakožto manové kraje trutnovského seděli tu r. 1355 Vyntíř a Jindřich bratří z Jimnice a později (1392) Nicek, syn Vyntířův. Po tomto († 1400) následoval Nicek ze Ždánic (1403—15), ale později (1454) držela B. dcera jeho Machna vd. Tožicova. R. 1482 byl statek ten na dvé rozdělen, oboje skoupila Krystyna manželka Hanuše z Varnstorfu († 1522). Ze čtyř synů jejich následoval potom Tobiáš, jenž bratra svého zavraždiv statek svůj propadnouti měl, ale přece v jeho držení zůstal († 1547). Skrze Barboru z Varnstorfu (snad sestru jeho), provdanou za Beneše Stoše z Kounic, dostal se statek bucký v držení rodu tohoto. R. 1555 rozdělili se synové jejich Jiřík († 1571), Mikuláš a Sigmund tak, že každý dostal třetinu Buků, a tím a dělením synů Jiříkových (asi 1587) povstaly dotčené tři vesnice s dvěma tvrzemi. R. 1627 skoupil Jan Jakub de Vaghi, císař. hejtman, všechny troje B., od kteréž doby zase pod jednoho pána slušely († 1636). Po něm následovala napřed manželka jeho Barbora Kateřina z Kounic († ok. 1650), pak Janův bratr Matěj a konečně Janův syn Jan Jakub. Tento zadluživ se prodal B. (1701) Pertoltovi z Valdšteina, po němž je zdědila dcera jeho Marie Eliška, manželka Jana Arnošta Ant. hr. Šafgoče z Kynastu († 1747). Rodu tomuto B. náležely skorém po celé XVIII. stol. R. 1796 koupil B. hr. Josef Štylfryd z Ratonic, r. 1803 hr. František Dejm ze Stříteže († 1832). Později přešly B. v držení hr. rodiny Rumerskirchův. Nyní jest majetníkem Buků St. Jan Faltis, továrník v Trutnově. Sčk.