Bug, Buh, Boh, Bóg: 1) B. Východní neboli Jižní, starý Hypanis, řeka v jihozáp. Rusi, vzniká v gub. podolské u Kuplje, asi 15 km od hranic haličských a maje celkem směr jihových., až 160 m šíře a délku 830 km a dotýkaje se měst Proskurova, Litičeva, Chmělnika, Vinice, Braclavi, Olviopolu, Voznesenska a Nikolajeva, protéká gub. podolskou a chersonskou, kde rozšířiv se v hluboký chobot vtéká do limanu dněprského. S počátku teče bažinami, pak žulovými skalinami, kde splývá asi stem peřejův, až konečně vlévá se v širou step. Jest velmi rybnatý, ale celkem mělký a splavný teprve od Voznesenska; rovně nemá splavných přítoků, z nichž největší, Ingul, vnímá až u Nikolajeva. — 2) B. Západní, po Visle největší řeka polská, temení se ve vých. Haliči, v okrese zločovském ve vsi Verchobuzi, plyne k severozápadu na Busk, Kamionku Strumilovu a Sokal, jest pak na 19 km hranicí mezi Haličí a gub. volyňskou, načež vlévaje se do říše Ruské odděluje gub. volyňskou, grodenskou a lomžskou (na pravém bř.) od gub. lubelské a siedlecké (na levém bř.) dotýkaje se měst Dubienky, Wlodawy, Brestu Litevského a vlévá se u Nového Georgěvska (Modina) s pr. boku do Visly vykonav dráhu asi 750 km. Místy rozlévá se do znečné šiře tvoře bažinaté ostrovy (pod Kamionkou štěpí se až ve 62 ramen), má málo ryb a tok jeho jest volný. Splavným jest pro vory již od hranic haličských, pro lodi od Ustilugu; plavba po něm děje se hlavně za vysoké vody, jinak stačí jen lodím malého ponoru. Značnější přítoky jeho s levé strany: Peltva (Peltew), Kamionka, Solokije, Varžanka, Huczwa, Krzna a Liwiec; s pravé strany Luga, Muchawiec, Nurzec, Narew a Wkra. B. jest důležitou kommunikací jsa spojen jednak s Černým mořem (Muchawiec, Královský průplav, Pina, Pripet a Dněpr), jednak s Baltickým mořem, a to trojí drahou: I. Vislou; 2. Narwem, Biebrzou, Nettou, Augustovským průplavem a Němnem; 3. Vislou, Brdou (brahe), Bydgošťským průplavem, Notčí, Vartou a Odrou. f.
PD old 70