Ottův slovník naučný/Boxování

Ottův slovník naučný
Boxing-day	Boxování	Boxtel

Údaje o textu
Titulek:	Boxování
Autor:	Josef Scheiner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 514. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Box

Boxování čili rohování jest zápas, při němž se na soka útočí pěstí a patou. Na střehu stojí se jako u zápasu prostého ve stoji výkročném v pravo zevnitř, obě kolena jsou při tom poohnuta, tak že stehno a holeň tvoří tupý úhel. Paže jsou ohnuty, ruka v pěsť zaťata. Paží útočí se buď trčením (sot) anebo máchnutím (rub), útoky se zachycují a odvracejí předloktím. Zápas ten již ve starém Řecku horlivě byl pěstován (pygmé) a objevil se počátkem nového věku na cvičištích anglických, kdež nalezl velké obliby, která až podnes neochabla přese vše stíhání se strany úřadů. Ve velkých městech angl. a amer. kvetou proslulé školy i kluby boxerské, v nichž zvláštní »professoři« vyučují b. Původcem angl. cvičební methody byl Jack Broughton, jenž r. 1747 na Haymarktu londýnském založil prvou boxerskou akademii. B. pouhou pěstí jest rázu surového, neboť při něm zasazují se na všechny části těla, především na hlavu bezohledné rány, působící těžké pohmožděniny, tak že zápasníci v krátké chvíli pokryti jsou boulemi a odřeninami ztrácejíce v zápase i zuby, oči, uši nebo jiné části těla. Proto vláda anglická i Spojené Obce severoam. zakazují veřejné ty zápasy, což ovšem nevadí tomu, aby v uzavřených místnostech klubovních anebo v odlehlých končinách tím náruživěji byly provozovány před tisíci diváků ze tříd všelikých. Zápasníci, nejvíce řemeslní athleti, připravují se k tomu po dlouhá léta zvláštním způsobem života a cvičení. Pro drsnější zápasy platí obecně přijatá pravidla »London Prize Ring Rules«, pro slušnější a mírnější, jež se dějí s tlustými rukavicemi (mufflers), pravidla »Marquis of Queensberry Rules«. Srov. Dr. Tyrš, Základové tělocviku; Michell, Fencing, boxing, wrestling (Londýn, 1890). Schnr.